Rudá Ostrava?
20. dubna 2022
Nový díl podcastu Přepište dějiny vznikl v ostravském Centru Pant za účasti publika. A tak není divu, že tématem jsou hlavně klišé spojená s Ostravou a Ostravskem. Je Ostrava opravdu rudá? A jak se měnil fenomén horníka? Je to region razovitý? A má budoucnost? Bonusová část na portálu Gazetisto nabízí ještě diskusi, kterou s Michalem Stehlíkem a Martinem Gromanem vedla přímo v Pantu Kateřina Huberová. A samozřejmě pokračuje také seriál v Deníku N.
U Kyjeva se bojuje za Prahu?
13. dubna 2022
Kolem války na Ukrajině zaznělo veřejně hned několik asociací na Španělskou občanskou válku – mezinárodní brigády, u Madridu se bojuje za Prahu. Takže je čas se podívat, v čem a proč je to vedle a doufat, že ty příměry nebudou sedět v tom, jak to tehdy dopadlo. Což většinou autoři těchto srovnání poněkud nedomysleli. V bonusové části na portálu Gazetisto zase půjdeme po několika konkrétních osudech interbrigadistů z Československa a stejně tak si o tomto tématu můžete počíst v Deníku N.
Legionáři, výsadkáři nebo lampasáci?
6. dubna 2022
Chvílemi to dnes vypadá, že v Česku jsme odhodlaní bojovat nevídaným způsobem. Jak to vlastně máme s poměrem k armádě? Adorujeme válečné výsadkáře, ctíme legionáře, ale většinou jsme zažili spíš komunistické lampasáky. Proč si víc nevážíme vojáků z našich moderních misí? V bonusové části na portálu Gazetisto navíc příběhy několika (po)zapomenutých československých generálů. Stejné téma najdete tento týden také v Deníku N a v pátek na Gazetistu ještě speciál z Pardubic.
Lenin, Stalin, Putin?
30. března 2022
Srovnávání dnešního vládce Kremlu s jeho předchůdci běží na plné obrátky. Chce být Putin jako Stalin nebo jako Brežněv a dopadne jako Chruščov? A má s nimi vůbec něco společného? Jak jsme vnímali prvního muže SSSR a Ruska v minulosti? Bonusovou část s otázkami a odpověďmi najdete na portálu Gazetisto a také v Deníku N pokračuje seriál Přepište dějiny.
V Brně je klid
23. března 2022
Tento díl podcastu Přepište dějiny vznikl při živém vystoupení v brněnském klubu Šelepka. Téma bylo vzhledem k datu natáčení jasné – 16. březen 1939 v Brně. Podporovatelé na Gazetistu se pak v bonusové části dozví více také třeba o generálu Lužovi a dalších dramatických příbězích z protektorátu. Sledujte také seriál Přepište dějiny v Deníku N.
V tom našem protektorátu…
16. března 2022
16. března 1939 byl první den Protektorátu Čechy a Morava, toho dne byl vyhlášen. Nejen v prvních týdnech, ale v mnoha ohledech po celou dobu navazoval na instituce a síly druhé i první republiky. Do jaké míry byl „náš“ a do jaké „jejich“? Podporovatelé na Gazetistu pak v bonusové části zjistí, jak první den protektorátu prožil filmový magnát Miloš Havel nebo jak okupace změnila život spisovatele Františka Kožíka. Ode dneška najdete Přepište dějiny textově také v Deníku N.
Bonus: Diskuse DeníkuN na téma hrdinství
14. 3. 2022
V sobotu vystoupili autoři podcastu Přepište dějiny na Knižním festivalu v Ostravě. Na scéně DeníkuN s nimi na téma hrdinové a hrdinství hovořil Ján Simkanič. Na nic jsme nečekali a rovnou vám nabízíme sestřih této debaty. Zde odkaz na malou ochutnávku, celá diskuse na platformě Gazetisto.
Bonus: Rozhovor s Milenou Bartlovou
11. 3. 2022
Nedávno vydala knihu o třech ženách své rodiny – matce a babičkách. Ženách, které nebyly jen přívažkem svých úspěšných a dokonce slavných mužů, ale byly samy za sebe. Zde malá ochutnávka, plnou verzi najdete na Gazetistu.
Windischgrätz a jaro národů
V pražských ulicích se nestřílelo příliš často. Barikády tu ale nevyrostly poprvé až v květnu 1945, ale i v roce 1848. Jaké bylo české „jaro národů“ a nezbyla nám z toho jenom Nohavicova odrhovačka?
Jdeme s bonusy a dalšími obsahy na Gazetisto
28. února 2022
Chcete poslouchat náš podcast s bonusy a dalšími obsahy. Od března na Gazetistu.
Sláva Ukrajině!
27. února 20
Tento díl podcastu Přepište dějiny vznikl nadvakrát. Původní verzi natočenou před týdnem jsme vzhledem k vývoji zahodili a povídali jsme o dějinách Ukrajiny a o rozdílech mezi historickou zkušeností a historickým mindrákem a mnohém další ve vlaku, který nás uvážel na setkání s Přepište dějiny do Pardubic.
Lidové milice
22. února 2022
Únor roku 1948 bývá spojován s mnoha fenomény, jedním z nejviditelnějších byly Lidové milice. Jaká ale byla jejich role v komunistickém převratu a jaká později?
Politické hry
16. února 2022
Politický bojkot nezažívají olympijské zdaleka poprvé. Bojkotovány byly hry v Sovětském svazu, stejně jak v USA. Zasáhl do nich terorismu, nacionalismus, všechny totality, války, politika. Až se zdá, že sport samotný zůstává tak nějak stranou. A to ještě nebyla ještě řeč o moci peněz.
Bonus: Rozhovor s Jaroslavem Šebkem
11. února 2022
Pro první bonusový rozhovor podcastu Přepište dějiny jsme k mikrofonu pozvali historika Jaroslava Šebka, který se zabývá dějinami katolické církve u nás. Témata tedy byla jasná, mýty spojené s církví a vírou, osudy kardinálů Tomáška, Vlka i Duky. A také to, kdo současného primase vystřídá a proč kolem výběru panuje takové tajemno a proč nám to vlastně vadí.
Prezenčku podepsals?
9. února 2022
Připomínáme si víc Chartu 77 a její étos nebo Antichartu a její „étos“? Řešíme stále dokola několik dobových celebrit, které podepsaly propagandistické provolání, ale ti, kteří to vymysleli a navlíkli, unikají dál. Stejně jako připomínka odvahy prvních chartistů.
Srovnávání Anny Hogenové
2. února 2022
Filozofka Anna Hogenová vyvolala na počátku roku rozruch svým výrokem, že i dnes žijeme v totalitě, a to v horší než v té před rokem 1989. Oblíbené srovnávání dneška a minulosti ale populární filozofku nezradilo zdaleka poprvé.
Novak Havel z Nazareta
26. ledna 2022
Teniska Novak Djokovič je pro někoho nový Havel, pro další Ježíš Kristus, pro jiné Marie Antoinetta nebo Jesse Owens. Každopádně jeho vykázání z Austrálie je hon na čarodějnice. Stačí, když světová jednička nedodrží pravidla, a už tu máme festival historických paralel.
Jako sedlák u Chlumce
19. ledna 2022
Prezident Miloš Zeman při jmenování ministra zemědělství vytáhl sedláky u Chlumce, kteří za selských bouří prohráli ve velké bitvě. Ale i tak se ten náš selský stav zase vzchopil. Je to páteř národa. Bonmot s hned několika chybami, takže kdo tu dopadl jak sedláci u Chlumce?
Ty naše pohádky české
12. ledna 2022
Prý jsou naše tradiční filmové pohádky ohrožené multikulturalismem. Ale to, že mnohé z nich Vánoce co Vánoce opakují nejhrubší komunistickou propagandu, to nás netrápí. Hlavně, že našli moji rádcové.
https://open.spotify.com/episode/0XNZr7BNplo9WirCmBkOMy?si=d7d9065c10354793Emil nebo hrachovina?
5. ledna 2022
To, jaká výročí si připomínáme, o nás vlastně hodně říká jako o lidech i jako o společnosti. Trumfne letos vědec Mendel běžce Zátopka nebo jim prim vyfoukne básník Skácel? A nebude se nakonec nejvíc slavit Vlasta Burian?
Cena Přepište dějiny 2021
29. 12. 2021
Speciální „silvestrovský díl“! Vyhlašujeme první ročník Ceny Přepište dějiny za rok 2021 o největšího přepisovače dějin. Z deseti nominovaných vybíráme tři finalisty a kdo získá knihu Přepište dějiny s věnováním, to už bude na vás! Hlasujte!
Gott, Miller i feministky
22. prosince 2021
Vánoční díl podcastu Přepište dějiny tentokrát nad historickými knížkami, které by autoři směle doporučili. Třeba do svátečních dní přijdou vhod.
Žalář národů?
15. prosince 2021
Bylo Rakousko-Uhersko žalářem národů? A mysleli si to naši pradědové už tehdy nebo to začala o monarchii zpětně tvrdit až první republika? A kdo dneska vidí žalář národů v Bruselu? A nebyli jsme nakonec takovým žalářem i my sami?
Není pětka jako Pětka
8. prosince 2021
Od ohlášení výsledků letošních voleb se zjevuje v médiích srovnání dnešní pětikoalice s Pětkou stran první republiky, které přesně před sto lety ovládly tehdejší politiku. A to na hodně dlouho. Tak uvidíme, jestli to srovnání nekulhá na všechny nohy.
Tatíček přepisovač
- prosince 2021
Sami jste si o to v naší anketě řekli, takže tentokrát o tom, jak dějiny přepisoval T. G. Masaryk. A to nejen tím, že založil republiku a pak jiní zase přepisovali jeho. On sám s dějinami dovedl zacházet velmi účelově, jak se to jeho politickému programu právě hodilo.
100 let Saši Dubčeka
24. listopadu 2021
V roce 1968 dostal socialismus v Československu lidskou tvář. Usměvavou tvář Alexandra Dubčeka. Co ale bylo za ní a nezbyl nám po něm zase jen mýtus o milém reformátorovi, kterého smetly tanky? Narodil se právě před 100 lety.
Listopadové mýty
17. listopadu 2021
Kdo nám zařídil tu Sametovou revoluci a co tím sledoval? Anežka Česká? KGB? StB? CIA? Marián Čalfa? Nebo rovnou Václav Havel? A jak to bylo se studentem Šmídem? Konspirací kolem 17. listopadu 1989 se vždy vyrojí dost a dost. Představa, že šlo vlastně o vyjednané převzetí moci v poměrně hektických a zmatených kulisách, ta nám přijde najednou hrozně nedramatická.
Trumpova vzpomínka na frontu (na chleba)
10. listopadu 2021
Syn Donalda Trumpa prohlásil, že si pamatuje z normalizačního Československa fronty na chleba. A že brzy budou i v Americe. A hned začala debata, kdo si co pamatujeme. Ale jsou vzpomínky dějiny?
Havlíček do každé doby
3. listopadu 2021
Kde jinde si připomenout 200 let od narození Karla Havlíčka Borovského než v jeho, tedy Havlíčkově Brodě. Podcast Přepište dějiny tak poprvé vznikal v terénu, což je na zvuku trochu znát, ale do příště to vyladíme. Kolik tedy vlastně znáte Havlíčků? A jak to, že se tento kritický novinář hodil skoro za každého režimu a v každé době?
Není kancléř jako kancléř
27. října 2021
Hradní úředníci bývali v minulosti vážení lidé. Pokud bychom se v tomto ohledu chtěli vracet k nějaké tradici, tady je možnost navázat na první republiku, kdy Hrad a kancelář prezidenta vedli lidé, kterí neváhali za republiku riskovat i položit život.
Odcházení pacientů republiky
20. října 2021
Se srovnáním současných zdravotních problémů prezidenta Zemana s neduhy jeho předchůdců se rozthl pytel. A o různá vyšinutí není samozřejmě nouze. Je tu ale co srovnávat? A není to vlastně důkaz, jak málo jsme ušli, když nám dnešek připomíná časy Leonida Brežněva?
Až nastaví zrcadlo…
13. října 2021
Jakou roli hrála zábava v normalizaci a co z tehdejších seriálů, soutěží a estrád jsme si podrželi i do časů porevolučních? A proč ještě dnes mají vysokou sledovanost všechny ty pitavaly a nemocnice na kraji města? Nastavili jsme svému vkusu z dob minulých patřičné zrcadlo?
Věčně živé dekrety
6. října 2021
Benešovy dekrety patří k českým volbám jak strouhanka k řízku. Sice jsou dávno právně vyhaslé, česko-německá deklarace za nimi udělala tečku, ale stejně je vždy někdo oživí. Tu Tomio Okamura, tu Pirátu, tu Miloš Zeman, tu komunisté, tu Václav Moravec… Prostě, když nemáš téma, vraž tam dekrety.
Osudové volby!?
29. září 2021
V moderních dějinách se často volební klání prezentuje jako osudové křižovatky budoucnosti. Někdy tomu tak skutečně bylo, jindy šlo o vyhrocenou předvolební rétoriku, aby se vzápětí nesmiřitelní nepřátelé dohodli…
Premiéři ve stínu Hradu?
22. září 2021
Sice jsme premiérský systém, ale všichni hledí k prezidentovi. Přitom jsme měli premiéry silné, zkušené, ale taky agenty ve službách cizí moci. A jeden to dokonce vydržel 18 let.
Mládí vede
15. září 2021
Mladí to rozhodnou, slýcháme před volbami. Mladí a zvláště studenti stáli skutečně u mnoha velkých dějinných zlomů. Nechyběla jim dravost, odhodlání, víra. Jak už to ale bývá, často jejich iniciační roli převzali staří machři a iluze byly v trapu.
Omluvte se!
8. září 2021
Německý prezident se v roce 2021 pokloní u krypty parašutistů a padnou dotazy, zda se naši politici dokáží omluvit např. za divoký odsun. Dojde i na Willyho Brandta ve Varšavě 1970, ale třeba i na Borise Jelcina 1992. A nesmíme tentokrát zapomenut na širší kontext a historické omluvy Japonců, Nizozemců či Belgičanů…
Emil běží za všechny
- září 2021
Sportovci a dějiny. Start-cíl. Emil Zátopek běží za nové mimořádné směny, Věra Čáslavská odmítá odvolat podpis pod peticí Dva tisíce slov, Václav Ježek s fotbalisty přebírá řád od Husáka a Knoflíček s Kubíkem emigrují ze socialistického ráje.
Pec nám spadla
25. srpna 2021
„Z toho se dostaneme,“ prohlásil po návratu z Moskvy v srpnu 1968 Josef Smrkovský. Nakonec i reformisté jako on ustupovali měsíc za měsícem, až to skončilo českými a slovenskými pendreky v srpnu 1969. Pražské jaro plné nadějí skončilo deziluzí a konzervováním režimu na dalších dvacet let.
Sašo, věř dobrým soudruhům
18. srpna 2021
Pražské jaro to není jen snaha o demokratizaci poměrů v Československu, ale po celou krátkou dobu svého trvání také neustálý spor s pěti státy Varšavské smlouvy, které tak dlouho kritizovaly dění u nás, až ho zatrhly. Marně Brežněv ještě na poslední chvíli vybízel Dubčeka: Sašo, zbav se reformistů, věř dobrým soudruhům.
Příliš krátké jaro
11. srpna 2021
Při vzpomínkách na pražské jaro 1968 se hojně mluví o zklamaných nadějích. Skutečně zklamaní byli skoro všichni účastníci tehdejšího dění, ty naděje byly v tehdejší situaci nesplnitelné.
Kdo začal pražské jaro?
4. srpna 2021
V srpnu se pražskému jaru 1968 nevyhneme. A tak mu věnujeme celý měsíc. Kdo to ale všechno začal a kdy? Alexander Dubček v lednu 1968? Nebo Antonín Novotný mnohem dříve? Nebo Ota Šik ekonomickou reformou? Nebo snad nespokojení Slováci? Jaro bylo prostě ve vzduchu už pěkných pár let před tím.
https://open.spotify.com/episode/7vYhKZF2Jbx47zPlFZGZl4?si=aY06VWIiRVW-jTQdC2pIOQ&dl_branch=1Věčně nevyrovnaní
28. července 2021
Jan Zahradil tvrdí, že kdo se chce vyrovnávat s minulostí, je elitář a má nízké sebevědomí. Časopisy pro paní a dívky jsou přitom plné návodů, jak se s minulostí vyrovnat, samozřejmě s tou osobní. Ale i s tou společenskou by to šlo podle stejných návodů. Jenom mít odvahu. Té se nám za třicet let ještě jaksi nedostalo.
Babice nebo Plánice?
21. července 2021
Před 70 lety padly rozsudky v nejrychlejším soudním procesu v dějinách československé justice. Uplynulo sotva několik dní od vražd v Babické škole a soud už vynesl sedm rozsudků smrti. Máme ale už jasno, jak to v Babicích bylo a proč ještě stále dost lidí rádo věří zkazkám, že celé to byl ďábelský plán StB? Že by za tím byl major Zeman?
Svátky volna
14. července 2021
Slavíme vůbec ještě státní svátky a události s nimi spojené, nebo už jenom máme volno navíc? Co vše se slavilo za první republiky, a proč byl problém s Janem Husem? Co to byla protektorátní neděle? A co takhle zavést Den školek, Karla IV. nebo státní připomínku vítězství v Naganu?
Dovolená s Andělem
7. července 2021
Jet v létě na dovolenou bereme jako samozřejmost. Ale ne vždy to tak bylo. Až za první republiky začíná část občanů trávit týden dovolené cestováním, trampováním a pobyty na letních bytech. Za války se dovolená zpolitizovala a po válce tomu už pak nebylo. A tak dodnes tak trochu jezdíme stále na dovolenou s Andělem, pěkně organizovaně a společně.
27 bojovníků za svobodu?
30. června 2021
Národovecké spolky se rok co rok 21. června potkávají na Staroměstském náměstí a spolu s komunisty si připomíjají popravu 27 vůdců stavovského povstání. Prý to byli první bojovníci za svobodu. Dokonce proti němectví. A vlastně proti nacismu. A proti Bruselu. Za co ale že to oni vlastně bojovali?
Očkování jako za komunismu?
23. června 2021
V souvislosti s očkováním se objevilo množství historických paralel i jiných vymezení. Jako kdybychom se měli opět ocitnou v protektorátu, za komunismu za železnou oponou, případně zaznívají hlasy, že jdeme proti lidské přirozenosti. Téměř jakoby šlo o fatální civilizační střet…
Poslední svobodné…?
16. června 2021
Nástup komunistů k moci nezačíná únorem 1948, jak se generace a generace učily. Začíná to dřív, nejpozději volbami v květnu 1946. A protože od nich uplynuto třičtvrtě století, není možná od věci si připomenout, že kolikrát stačí jedny volby…
Paměť v mramoru
9. června 2021
V čase výročí lidické tragédie zde pravidelně proudí řady potentátů, které sem láká nejen pieta, ale i politické body. O Lidicích, paměti, památnících a dějinách zavřených do mramoru.
https://open.spotify.com/episode/4yraiBo7ajMygy0si8hZlX?si=ylgGqCTiRMGXW7BGPBAZAA&dl_branch=1Dějepis podle Vondrušky
2. června 2021
Napsal už víc knížek než Jirásek. Prodává se jako na běžícím pásu. Akorát se místo středověkých detektivek v posledních letech pustil na pole komentování současného dění se vším jeho multikulturalismem, veřejnoprávní ideologií a politickou korektností. Dějiny přitom berou za své.
Estébé, estébé, co si počnem bez tebe?
26. května 2021
Z označení estébák se za těch třicet let stalo skoro prázdné slovo. Dnes stačí, když novináři nachytají politika při nějaké nepravosti, hned jsou z toho praktiky StB a fízlování. Zamění se podstata toho, jaká StB byla, za historický příměr a je vymalováno. Nepomáhá to všechno ale těm, kteří skutečně páchali za minulého režimu zločiny?
Bez cenzury, bez domova
19. května 2021
Kdekdo, komu dneska editor sáhne na text, křičí: Cenzura! Co by tomu říkali takoví Tigrid, Peroutka a další, kteří před 70 lety zahájili československé vysílání Rádia Svobodná Evropa? Nechtěli žít pod skutečnou cenzurou, museli za svobodou slova odejít z domova. Za své slova ručili činy a životy. Ti věděli, co je cenzura.
Hej, panslované
12. května 2021
Vrbětická kauza a následné vypovězení ruských diplomatů rozvášnily panslovanské běsi. Zase prý máme držet při sobě. Kdo to ale volá a v čích službách? A nebylo to všeslovanství už dávno jen prostředkem, jak rozklížit Evropu?
Hodinky a šeříky
5. května 1945
Jak přijde květen, hned je tu debata jestli osvobození Rudou armádou bylo osvobození nebo další okupace. Jestli se spíš kradly hodinky nebo se mávalo šeříky. A do toho vlasovci, Řeporyje, Koněv, komunisté, populisté… a nakonec strašení další válkou. Připomínáme si konec války realisticky nebo jsme v tom zase jen v zajetí aktuální politiky?
Hurá, pochodují hurávlastenci
28. dubna 2021
Vlastenectví je ušlechtilý cit, když se z něj ale stane politický kalkul, mění se v hurávlastenectví a to má k ušlechtilosti daleko. Už v 19. století se přitom za vlastenectví schovávalo leccos od nacionalismu přes antisemitismus. Stačí nám k vlastenectví jen opakovat slova národ a národní? A není to málo?
O nás vždycky bez nás?
21. dubna 2021
Vždycky za to někdo může – zlá macecha Vídeň, Paříž, Berlín, Moskva, Wall Street, Vatikán a dneska Brusel. Akorát, že dnes jsme součástí „Bruselu“, takže říkat, že tam někdo něco kuje o nás bez nás, je dost vedle. A nebylo to vedle od počátku? A kde to začalo?
Co čtete, chlapi?
14. dubna 2021
Tentokrát „nad dopisy posluchačů“. A protože se často ptáte po nějaké literatuře, tak pár našich tipů – co číst, co asi spíš nečíst, a co možná číst, ale opatrně. Tigrid, Peroutka, Kovtun, Pithart, Kvaček, Suk ale taky Mlynář, Snyder, Heimannová i Šafr ve volném výběru z naší knihovny.
Kellner jako Baťa?
7. dubna 2021
Bezprostředně po tragickém skonu Petra Kellnera se objevilo srovnání – stejně jako Tomáš Baťa zahynul při leteckém neštěstí v šestapadesáti letech. Tím ale veškerá podobnost končí, v dobrém i nedobrém. Jak se měnil obraz českého podnikatele v historii a jakými klišé a povrchními spojením jsme si jej opentlili po roce 1990?
Velikonoční beránek
31. března 2021
Krájíte ho od hlavičky nebo od zadečku? Někdy to vypadá, že s Velikonocemi nemáme spojeno více než pomlázku a beránka-bábovku. Ale kam se poděly všechny ty tradice, zvyky, obyčeje? A hlavně, kam se poděl beránek Boží? Že oni ho zašantročili zase ti komunisti?! Nebo jsme ho dali sami? A jsou Velikonoce veselé?
Překrucování dějin v přímém přenosu
24. března 2021
Nezastíráme, že nás tentokrát inspirovala Jana Bobošíková. Je to už taková tradice – když se chce někdo obout do České televize, zhusta sáhne po argumentaci historií. Někdy se do toho vtáhne Masaryk, někdy Havel, tu zas major Zeman, jindy Ludvík Svoboda a klidně i večerníčky. Kdo chce televizí bít, historický argument si najde.
V krizi jako doma
17. března 2021
Od Sarajeva k Sarajevu, naše moderní dějiny jsou samá krize. Nezvykli jsme si na ně ale až příliš? Neumíme v nich vlastně pobývat s naučenou zkušeností obětí? A jsme oběti nebo neseme také svůj podíl – hlavně v tom, jak krize řešíme?
Zapomínáme na okupaci 1939?
10. března 2021
Alternativní a proruské servery si často stěžují, že se připomíná srpen 1968 a na březen 1939 se má zapomenout. Jakože Německo, Angela, EU atd… Co si kromě faktu okupace v březnu můžeme ale připomínat? Ptát se na charakter protektorátní společnosti? Nebo připomínat náš letitý problematický poměr k Němcům?
Pane, vy jste Hitler!
3. března 2021
Po srovnání s druhou světovou válkou sáhneme často rychleji, než by bylo zdrávo. Kovy je pak Hitler, stejně jako Zeman, covid páchá více škod než protektorát, Kalousek podle Okamury mluví jako soudce nacistického soudu, EU navazuje na Hitlerovu Novou Evropu a Babišova brožurka je nový Mein Kampf. Opravdu?
Obcházení „žvanírny“?
24. února 2021
Když je u nás těžko, obejdeme klidně parlament, tu naši „žvanírnu“, stejně jako ústavu a ani nemrkneme. V září 1938 ani v únoru 1948 se parlament neschází, v srpnu 1968 jedná, ale je to málo platné. Ústava se tolikrát změnila v cár papíru, že to až budí pochyby, jestli jsme ji kdy brali vážně. Není dnešní obcházení parlamentu a ústavy jenom výsledek stoleté tradice?
Naši dnešní svatí
17. února 2021
Je až překvapivé, jak rádi propadáme falešnému mesianismu. Najdeme si v historické etapě statečnou oběť a uděláme z ní symbol nás všech. Válka, to jsou stateční kluci v kryptě, padesátá léta, to je přece Milada Horáková nebo Josef Toufar, šedesátá Jan Palach, sedmdesátá Magor, osmdesátá Václav Havel… Jsme to ale my?
Nemocní ruskými dějinami
10. února 2021
Sputnik V, Navalnyj, Putin, Krym, Koněv, Vlasov… Rusko nám nedává spát a nikdo tomu nebylo jinak. Ale známe ho nebo vše ruské soudíme podle historických zkušeností, mýtů a resentimentů? A kolik máme tradic v českém nahlížení na Rusko? Mnogo…
Hledá se king
3. února 2021
Jsem republika s Hradem. Možná proto pořád hledáme „kinga“, který to za nás všechno ošéfuje, který nás zachrání, který nám řekne. A bylo to tak vlastně vždycky.
Boženo, nefilmuj to
27. ledna 2021
Všichni řeší Boženu. Co jsme se ale o ní dozvěděli? A je smyslem historického filmu, abychom se něco dozvídali nebo něco prožili? Jde to bez pokřivení minulosti? O ztvárnění historických postav a dějů v televizi a filmu rozhodně nemluvíme naposled.
Češi jsou nejlepší
20. ledna 2021
Miláčci velmocí, primusové střední Evropy, best in covid. V historii jsme si tolikrát namlouvali, že jsme nejlepší v tom nebo onom, až jsme tomu uvěřili. Není to důvod, proč je i dnes tak snadné nám namluvit, že jsme zase v něčem pašáci? Třeba i v průšvihu?
Dějepis podle Landy
13. ledna 2021
Vezmi Blaník, Říp, Husa a husity, Žižku, Bílou horu, křižáky, Karla IV., Lipany, legionáře i letce z Anglie, k tomu pořádnou porci patosu, umixuj z toho písně plné příběhů o výjimečných a stále zrazovaných Češích a můžeš se stát trubadúrem současnosti. Jen nesmíš hledět na historickou pravdu realitu…
Národní fronta – zas a znova?
6. ledna 2021
Jak se začnou politické síly u nás spojovat do koalic, hned je z toho Národní fronta. Co to ale bylo? Koalice demokratických stran v prostředí volné politické soutěže? Ale kdeže.
Silvestrovský absurdistán
30. prosince 2020
S českými dějinami se nepobavíte. A pobavíte-li se, leda do smutku. Stejně jsme to ale zkusili a hledali největší historické absurdity, které se dnes kolem nás motají. A že jich je.
Šťastné a komerční
23. prosince 2020
Ach, ty naše staré poctivé české Vánoce. Od předminulého století rodinný komerční svátek, ze kterého postupně vymizelo skoro všechno vyšší a duchovní. Vlastně největší biedermeier, jaký dneska můžete potkat. A nakonec přijde i Zápotockého Děda Mráz.
Máme tu zase normalizaci?
16. prosince 2020
Nová normalizace, neonormalizace, soft normalizace… Prý jsme v tom zase až po uši. Ale je to pravda? Žijeme snad v zemi pod okupační správou?
Návraty Julia Fučíka
9. prosince 2020
Kdo nehaní Fučíka, je revizionista? Co když jen kriticky myslí a nejde od „pangejtu k pangejtu“? Některé mýty z doby komunismu jsme převrátili v antimýty. Nestačí nám odstup, potřebujeme se houfovat pro a proti.
17. listopad: Samet nebo Opletal?
2. prosince 2020
Tu a tam zaznívá, že Sametová revoluce zastiňuje 17. listopad 1939. O co ale v říjnu a listopadu 1939 šlo? A co nám z toho dodnes zůstalo?
100 let s československými komunisty
25. listopadu 2020
Letos jsme ve veřejném prostoru mohli sledovat debatu o výkladu normalizace. Ukázalo se na ní, jak nejasný postoj máme k vlastní komunistické minulosti. Jak tedy došlo k tomu, že v letech 1920/1921 KSČ vznikla? Byl to export z Moskvy nebo domácí logický vývoj té doby? Má český komunismus domácí nebo zahraniční kořeny?
O Bílé hoře
15. listopadu 2020
Jak se díváme na bělohorskou událost 400 let poté. Nežijeme v zajetí národního dějepisu 19. století? A co na to třeba Václav Klaus, Jan Zahradil nebo Jiří Paroubek? Kdo by si myslel, že „odčiňování“ Bílé hory máme již za sebou, patrně se hluboce mýlí… Více v našem podcastu.
O čem to bude
15. listopadu 2020
O čem bude náš podcast? O dějinách. O veřejném prostoru. O výročích, co rezonují. O přepisování dějin. O přepisovačích. A také o tom, kdo ve veřejném prostoru tak rád žongluje s historií. Tak nás poslouchejte!