Přinášíme podcast na téma dějin ve veřejném prostoru, politiky, médií a nepřeberně témat souvisejících.
Ve Vaší oblíbené aplikaci k nalezení pod názvem Přepište dějiny.
Spotify
APPLE PODCASTS
Google podcasts
Gazetisto
HeroheroMagnitogorsk na Vysočině
29. března 2023
Podcast Přepište dějiny vyjel zase po čase do regionů a přinášíme vám fascinující dějiny Žďáru nad Sázavou. Místo, které známe jako památku UNESCO na Zelené hoře je ale místem obrovské a strukturální změny mezi léty 1948 a 1960. Na zámku Kinských potkáme v roce 1938 lorda Runcimana na jeho misi, ale to zásadní se odehraje po druhé světové válce. Výstavba Žďárských strojíren a sléváren promění místo, které má v roce 1930 sotva čtyři tisíce obyvatel v centrum okresu, které má v 70. letech přes dvacet tisíc. Takový malý Magnitogorsk na Vysočině.
Odkazhttps://open.spotify.com/episode/0ysYhEtOrgAwyCBO6RHPL8?si=75e451d268654e08Bonus: Speciál prezidenti – Emil Hácha
24. března 2023
Třetí díl seriálu o prezidentech republiky nás zavede do druhé republiky, protektorátu i Slovenského státu. Jakou strategii měl pro své prezidentství Emil Hácha a jakou prezident Slovenského státu Tiso? Kdy mohl a snad i měl Hácha z funkce odejít a jak se pak s nimi vyrovnala poválečná republika?
https://prepiste-dejiny.gazetis.to/bonus-special-prezidenti-emil-hacha-a-jozef-tiso-149dcb herohero.co/prepistedejinyKriegel disident
22. března 2023
Posledních deset let Krieglova života vydalo i v již vydané knize Martina Gromana na pořádnou porci stránek. Takže jsme se rozhodli Krieglovým pozdním letům věnovat speciální díl. Dozvíte se, jak to měl s Chartou, s donašeči StB, s komunismem po vyloučení ze strany nebo třeba s pohřbem. V bonusové verzi na Gazetisto a HeroHero pak navíc z archivu Martina Gromana zazní unikátní nahrávky telefonních hovorů mezi disidentem Františkem Krieglem v Praze a exulantem Františkem Janouchem ve Stockholmu. A další díl na téma Kriegel už nebude, slibujeme.
Bonus: Speciál prezidenti – Edvard Beneš
17. března 2023
Druhý československý prezident to měl asi nejpestřejší. Prezidentem byl natřikrát – nástupce Masaryka, prezident v exilu, prezident vítěz nad nacismem a prezident otevírající dveře Stalinovi do Evropy. Na Hradě seděl dohromady šest let a přitom ovlivnil zemi jako málokterý z prezidentů. Prezident rozepnutý mezi Mnichov a Únor. Edvard Beneš.
https://prepiste-dejiny.gazetis.to/bonus-special-prezidenti-edvard-benes-4eae62120 let bez Riegra
15. března 2023
3. 3. 1903 zemřel „vůdce národa“ František Ladislav Rieger. Přitom v dnešní české politice už jeho odkaz přítomen není. Nebo ano? A stačí, že jeho busta stojí ve vestibulu poslanecké sněmovny? V bonusové části na Gazetistu a HeroHero zůstaneme u tématu národa také, ale jinak. Podíváme se na slovanské kořeny naší společnosti v podání Soni Pekové. Riegra pak samozřejmě najdete také v DeníkuN v dalším dílu našeho seriálu.
Bonus: Speciál prezidenti – TGM
10. března 2023
Od března do května přinášíme každý pátek našim předplatitelům bonus – seriál o našich prezidentech od TGM po Miloše Zemana. Tak začínáme „tatíčkem“.
https://prepiste-dejiny.gazetis.to/bonus-special-prezidenti-tgm-4ea53f https://herohero.co/prepistedejinyUčitel a žák na marách
8. března 2023
A taky Gottwalda. Začátek března roku 1953 přinesl v rychlém sledu dvě nečekaná úmrtí dvou diktátorů. Jak to tehdejší společnost prožívala? A jak se v Kremlu následovníci rvali o vedení? A je už tady někdy začátek konce stalinismu? V bonusu na Gazetistu a HeroHero se pak podíváme blíže na to, jak o těchto událostech psalo Rudé právo a kdo všechno nad rakví básnil. S téma dvou velkých pohřbů také tento týden v Deníku N.
Paměť v šachtách
1. března 2023
Existuje asi jen málo emotivnějších příběhů, než je příběh pražského ďáblického hřbitova, který se v posledních týdnech znovu objevil ve veřejném prostoru. A tak není od věci si říct, jaké naděje v tomto ohledu jsou realistické a jaké jsou nejspíš mimo. Sice se halasně volá „přece je tam nenecháme“, ale dál než za to zvolání to zatím nejde. V bonusu na Gazetistu a HeroHero tentokrát přehlídka aktuální tvorby Milana Rokytky, Ivo Budila nebo Jindřicha Rajchla a dalších znalců moderní historie.
Staré desky 4: Lidové milice
24. února 2023
Jako tečku za únorovým speciálem jsme pro předplatitele na Gazetistu a HeroHero zalovili ještě jednou ve starých deskách a poslechli si dvojalbum z roku 1978 ke 30 letům od února 1948 a vzniku Lidových milic. Jiřina Švorcová a Josef Větrovec oslavují Klementa Gottwalda, zní dobové nahrávky i pochody, staří milicionáři vzpomínají v pečlivě připravených vystoupeních. Mazec. Není divu, že ta deska byla nehraná.
Přinesl „jim“ únor štěstí?
22. února 2023
Kdo vlastně vyhrál v únoru 1948? Jistě komunisté. Ale všichni? A kteří vlastně? A přinesl únor svým vítězům štěstí? Vždyť desítky z těch, kteří v únoru 1948 slavili vítězství, sami skončili ve vězení, před soudem a dokonce na popravišti. Přinesl únor 1948 svým tvůrcům štěstí? V bonusu na Gazetistu a HeroHero pak probereme také skutečné vítěze a dojde i na jedno docela jiné výročí.
Kriegel patří k srpnu i únoru
15. února 2023
Nebýt v únoru 1948 lidí jako byl František Kriegel, nepotřebovali jsme v roce 1968 lidi jako byl František Kriegel. Něco na tom je, ale bylo to o dost složitější. A protože se blíží vydání knihy Martina Gromana Kriegel, je čas na jeden speciální díl o této postavě, se kterou posluchači Přepište dějiny už nějaký ten pátek žijí. Takže, jaký byl Kriegel před rokem 1968? V bonusové verzi na HeroHero a Gazetistu pak nejen probereme, proč vlastně v Moskvě v roce 1968 nepodepsal, ale celý díl podcastu jsme obohatili o archivní a unikátní vzpomínky pamětníků na Františka Kriegla. A samozřejmě Kriegel tento týden také v Deníku N.
Klement míří k únoru
8. února 2023
Masový vrah, alkoholik a syfilitik. A taky „první dělnický prezident“. Před 75 lety slavil vrchol své kariéry Klement Gottwald a možná nám dnes i z takto zásadního muže moderních dějin zůstala jen maska. Proč se mohl ochlasta a lhář stát diktátorem? Že by nějaké schopnosti? Bonus na HeroHero nebo Gazetistu pak rozvede zajímavý vztah Klementa Gottwalda a Jana Masaryka a téma Klema nebude chybět ani ve středečním Deníku N.
75 let od Února
1. února 2023
Vstupujeme do února, kdy se budou jistě připomínat události staré 75 let. Tedy dění kolem komunistického převzetí moci v roce 1948. A tak se Přepište dějiny zaměřilo tentokrát na dění, které k vládní krizi vedlo a v bonusové části se podporovatelé můžou těšit na samotné dny krize den po dni. Noví předplatitelé na Herohero pak dostanou ještě jednu odměnu navíc. Únorové téma nechybí samozřejmě ani v tradičním článku v Deníku N.
Crossover: Musí být prezident sexy?
25. ledna 2023
Lednový podcastový crossover mezi Hodinou dějepichu a Přepište dějiny nemohl mít jiné téma než prezidenty. Musí být prezident sexy? A proč TGM opustil ve 82 letech svoji milenku? Proč Beneš donutil svoji ženu, aby si změnila jméno? A jak vypadal sexuální život Gottwaldových? Více než hodina a půl zábavy a informací, které původně měly zůstat pod pokličkou. Záznam večera v pražském Rock Café nabízíme nejen jako podcast, ale také ve video verzi.
Staré desky 3: Nežná revolúcia
20. ledna 2023
Potřetí jsme se vrátili ke starým LP deskám s nahrávkami z let dávno i ne tak dávno minulých a tentokrát jsme sáhli po dvojalbu věnovaném listopadu 1989 na Slovensku. Sametová, tedy něžná revoluce byla na Slovensku přece jen jiná než v Čechách a přinášela nejen jiné hlasy, ale i témata.
Míru zdar
20. ledna 2023
Mírové hnutí, mírové úsilí, boj za mír, mírové přátelství, písně míru… Ne, to není aktuální kampaň Andreje Babiše na Hrad, ale pojmy z normalizace, k níž zaklínání se mírem patřilo skoro dennodenně. Už tehdy platilo, že kdo se zaklíná neustále mírem, straší vlastně válkou, a kdo straší, dělá to proto, aby se mu nekladl odpor. Prostě starý dobrý politicky zneužitý mír je tu zase s námi. A tak jsem se na něj podívali v bonusovém dílu mimo běžný rytmus podcastu Přepište dějiny. Protože někdy se některé věci prostě říct musí.
Rašínova smrt
18. ledna 2023
Před sto lety spáchal anarchokomunista Josef Šoupal atentát na ministra financí Aloise Rašína. O století později nám z celé dráhy tohoto politika zbývá právě jen tragický konec. Jaký ale byl a proč tak rozlítil tehdejší společnost, že útok na něj nebyl vlastně překvapením. V bonusu na Gazetistu a nově i na Herohero probereme, jak se dále odvíjely osudy Rašínovy rodiny. Téma Rašín samozřejmě nechybí ani v Deníku N.
Výsledky ankety Přepisovač roku 2022!
11. ledna 2023
Topolánek? Joch? Jermanová? Nebo snad Zahradníková? Ke komu poputuje knížka za ten nej výrok šermující dějinami za poslední rok? A protože je před námi první kolo prezidentské volby, v bonusu na Gazetistu jsme se tentokrát pořádně podívali na volby na Hrad v minulosti. A nebylo to zrovna pěkné pokoukání. Stejné téma pak na vás tento týden čeká také v Deníku N.
Bonus: Konference o národnostních literaturách
6. ledna 2023
Na počátku loňského prosince uvedlo duo Stehlík-Groman spolu s historikem Martinem Sekerou konferenci o národnostních menšinových literaturách v pražském Národním muzeu. A tak, pokud máte hodinku, můžete se přenést do sálu někdejšího Federálního shromáždění a poslechnout si záznam hovoru o tom, jakými peripetiemi procházely menšinové národnostní literatury v Čechách a Moravě v 19. a 20. století. A kdo je tu vlastně menšina?
varování: Tentokrát přinášíme záznam ze sálu, nikoli klasickou nahrávku, na jakou jste zvyklí. Ale obsah snad zvítězí nad formou.
První rok republiky
4. ledna 2023
Konec ekonomické transformace, nový předseda sociální demokracie, oslabený prezident, aféra bývalého agenta StB, vysoká inflace, debata o rozšíření NATO, ozbrojený střet v Rusku. I takový byl první rok samostatné České republiky. V bonusu na Gazetistu pak odpovědi na vaše otázky, třeba o novém pohádkovém Krakonošovi. A jako každou středu také v Deníku N.
Speciál: Smích v dějinách nebo dějiny k smíchu?
Před koncem roku je tu pro vás speciál na téma smíchu v dějinách. Sešli jsme se u jednoho stolu s Terezou Matějčkovou, Jakubem Končelíkem, Albertem Kubištou a Martinem Sekerou, abychom probrali humor a smích v dějinách. Jsou a mohou být dějiny k smíchu? A kdy jsme smích ukradli bohům? Dostane se jak na dějiny nejstarší, filosofii i 20. století.
Staré desky 2: A hrdý buď…
28. prosince 2022
Druhé setkání nad starými gramodeskami patří dvojalbu vzpomínek na odboj, SNP a pražské povstání roku 1945. Vyšlo v roce 1975 ke třicátému výročí osvobození, samozřejmě s náležitým ideologickým nátiskem. A tak je zřejmé, že o přepisování dějin tu zase nebude nouze. Kompletní výběr z této dvojdesky i s komentáři dua Stehlík-Groman najdete na Gazetistu.
Staré desky 1: Písně dělnické
21. prosince 2022
Dostali jsme od posluchače balík starých gramodesek. A tak si na Vánoce nějakou vložíme na gramofon a uvidíme, co z toho bude. První posezení je nad deskou dělnických písní z 20. a 30. let. Vyšla v roce 1961, a pak ještě několikrát. Tak schválně, jak moc se na ní přepisují dějiny první republiky. Kompletní výběr z této desky i s komentáři dua Stehlík-Groman najdete na Gazetistu.
Češi a kníže
14. prosince 2022
Karel Schwarzenberg slavil 85. narozeniny a sociální sítě se plnily nostalgií a starými dobrými časy, což neříká nic o oslavenci, ale o gratulantech. A tak jsme se na poměr Čechů a šlechty ve dvacátém století podívali trochu zblízka. V bonusu na Gazetistu vás pak čeká vyhlášení druhého ročníku o přepisovače roku — dostane se do finále Tomio Okamura, Mirek Topolánek, Jaroslava Jermanová nebo znovu Vlastimil Vondruška? A co takový Roman Joch? Hlasovat pak můžete do konce roku na našich sociálních sítích.
Mám, co jsem si zasloužil
7. prosince 2022
Tato slova pronesl před 70 lety Rudolf Slánský cestou na svou popravu. Řadit jej mezi oběti politických procesů padesátých let by ale bylo nepřesné. Narozdíl od mnoha jiných, šlo o klasickou ukázku rčení, že revoluce požírá své děti. V bonusu na Gazetistu dojde také na propagandu kolem Slánského v době zatčení a procesu a téma Slánský samozřejmě také tento týden v Deníku N.
Bonus: Rozhovor s Pavlem Kosatíkem
2. prosince 2022
Pavel Kosatík si před odjezdem do Zvolena popovídal s autory podcastu Přepište dějiny. A o čem jiném než o Slovensku a slovenských dějinách. V těch je už několik let Pavel Kosatík jako doma. Došlo na Husáka a Dubčeka, Štefánika i Hodžu. A hlavně na to, co nás spojuje, když už to není společný stát.
Crossover: Objevte svou fascinazi
30. listopadu 2022
V listopadu proběhla v pražském Rock Cafe dvě živá vystoupení – podcastové crossovery mezi Hodinou dějepichu a Přepište dějiny. Tématem obou večerů bylo, co je vlastně na nacistech tak přitažlivého, že je i tolik let po válce pořád vidíme v televizi, kinech, knížkách, ale dokonce i pornu. Jestli jste to do Rock Café nestihli, záznam jistě potěší. Tak dobrou zábavu.
Speciál: Devadesátky – Od OF k Opoziční smlouvě
25. listopadu 2022
Pouhých deset let stačilo, abychom se dostali od „Konec vlády jedné strany“ k „Děkujeme, odejděte.“ Paradoxní na tom je, že hlavními symboly deziluze z porevoluční politiky se staly výrazné tváře listopadu 1989 – Václav Klaus a Miloš Zeman. A Václav Havel se pak dokonce změnil v mluvčího nespokojených a rozčarovaných. To jsou paradoxy.
Zpátky do Evropy
23. listopadu 2022
Letos 17. listopadu vystoupili autoři podcastu Přepište dějiny na Národní třídě v rámci akce Korzo Národní. Řeč se točila o našem návratu do Evropy a hlavně o tom, jestli to nebyla jen iluze – jsme už skutečnými Evropany, byli jsme jimi vždycky, nebo to je nikdy nekončící proces, ale musí se na něm pracovat stále dál? A na evropskou notu také ve středu v Deníku N. A v pátek na Gazetistu poslední část série o devadesátkách.
Speciál: Devadesátky – Kupónovka
18. listopadu 2022
Pamatujete si, kdo byl v devadesátkách DIK? Držitel investičních kupónů. Takže majitel kupónové knížky. Většina z nich ale uvěřila, že vyměnit tisícovku za deset litrů je super investice. Třetí díl série o devadesátkách patří kupónové privatizaci a kostrbaté cestě Česka ke kapitalismu.
Mácha pragmatik
16. listopadu 2022
Listopad byl pro Karla Hynka Máchu osudový – narozeniny, svatba, vlastně pohřeb, všechno v jednom. Takže je super čas podívat se, jak jsme přepsali největšího českého romantika. A byl to vlastně romantik? V bonusu na Gazetistu odpovědi na vaše otázky a v Deníku N jako každou středu také článek – tentokrát samozřejmě máchovský.
Speciál: Devadesátky – Havel
11. listopadu 2022
Václav Havel do českého prezidentování po roce 1990 vnesl několik nových tradic a motivů, s nimiž se každý nástupce bude muset vyrovnat. Ať už to budou výkony jako zrušení Varšavské smlouvy, dělení republiky, vstup do EU a NATO nebo světové renomé, bude jen těžké jej dohánět. A bylo by to vůbec zdravé? Druhý díl série o devadesátkách patří Václavu Havlovi a jeho ne vždy ideální roli v této dekádě.
40 let bez Brežněva
9. listopadu 2022
Před čtyřiceti lety, 10. listopadu 1982, zemřel Leonid Iljič Brežněv. Jeho pohřeb byl pro mnoho občanů sovětských satelitů spojen s úsměvným i nadějným momentem pádu rakve do hrobu. Zbylo z tohoto vládce východního bloku víc než jen husté obočí a nechutné polibky na letišti? V bonusové části na Gazetistu po čase několik doporučených knížek z poslední doby a brežněvovské téma samozřejmě ve středu také v Deníku N
Plzeň mezi pivem, Bory a Škodovkou
2. listopadu 2022
Přepište dějiny tentokrát z živého vystoupení v Plzni, kde došlo na měnovou reformu roku 1953, osvobození americkou armádou, ale samozřejmě i na Bory nebo pivo. Plzeňským dějinám a jejich vlivu na dějiny české i světové se samozřejmě věnuje také pravidelný středeční článek v Deníku N a pro podporovatele na Gazetistu ještě hodina diskuse s plzeňským publikem, třeba o tom, jak jednomu z autorů volal plzeňský rodák Milan Knížák.
Vznik první rakouské republiky
26. října 2022
Týden před Československem vzniklo Německé Rakousko. Jak je to možné a co to bylo za stát? A žili v něm vlastně Němci nebo Rakušani? Téma první rakouské republiky najdete také ve středečním Deníku N a předplatitelé na Gazetistu se v pátek mohou těšit na sváteční bonus – rozhovor s Jiřím Padevětem.
Hlavní město Slezska
21. října 2022
Přepište dějiny tentokrát zastavily v Opavě a připomněly nejen místní rodáky, ale i fenomén dříve zásadního města, které časem o svůj význam tak trochu přišlo. Dílem odsunem Němců, dílem přesunem vlivu do průmyslové Ostravy. Ale Opavě to na kráse neubralo. Na Gazetistu navíc 40 minut diskuse s místními diváky na opavská i celospolečenská témata.
Banderova banda
19. října 2022
Když demonstrují fanoušci Ruska, padne dřív nebo později slovo banderovec. Kdo to ale byl, ti banderovci, kterých je prý dodnes plná Ukrajina? A komu vadili a proč? A kdo byl Bandera? Nemotáme se v tom jako nudle v bandě? V bonusu na Gazetistu pak navíc probereme komentář Ondřeje Slačálka k žertu s Královcem. A na téma banderovců se můžete těšit i v Deníku N.
Není anexe jako anexe
12. října 2022
Diktátor Putin vyhlásil anexi čtyř oblastí na východě Ukrajiny zrovna na výročí mnichovské konference roku 1938. A hned tu máme memy plné srovnání – Sudety jsou ukrajinské separatistické oblasti, Putin je Hitler atd. Bude to ale na porážku agresora stačit? V bonusu na Gazetistu pak samozřejmě neopomeneme ani anexi Královce hrdinnými Čechy a téma anexí najdete tento týden také v Deníku N.
Konec které éry?
5. října 2022
Se smrtí Alžběty II. se rozjelo lamentování nad tím, že skončila jedna velká éra, ten starý dobrý svět, jak jsme jej znali, který už nikdy nebude, jaký býval. Takže jaký býval a jaká éra to vlastně byla? A byla to nějaká éra? A proč tolik Čechů lkalo veřejně nad skonem cizí panovnice? Osobní pieta nebo veřejná hysterie? Na portálu Gazetisto pak v bonusu tentokrát otázky a odpovědi. A samozřejmě jako každou středu najdete Přepište dějiny taky v Deníku N.
Prostějovské přepisování
28. září 2022
Podcast Přepište dějiny po prázdninách vyrazil na svou road show a z několika jejích zastávek přinese také záznam. Tentokrát ze zastávky v Prostějově, kde dojde nejen na Jiřího Wolkera nebo Edmunda Husserla, ale třeba také na Ottu Wichterleho a jeho podíl na manifestu 2000 slov v roce 1968. Na portálu Gazetisto v bonusu pak nemůže chybět ani debata s prostějovským publikem.
Krátký proces
21. září 2022
Trochu se nám tu zase motají pojmy. Politický proces není totéž co proces s politikem. A kdybychom dnes sledovali s bývalým premiérem skutečně politický proces, netáhlo by se to měsíce a roky, jako se tento soud potáhne, ale byl by to krátký proces. Doslova. V bonusu na portálu Gazetistu dojde na politické procesy v naší moderní historii a pokračování seriálu Přepište dějiny najdete jako každou středu také v Deníku N.
Obrazy středověku v kině
18. září 2022
Autoři podcastu Přepište dějiny se vydali do kina a vzali s sebou odborníka na středověk Jakuba Izdného. A tak si jako bonus můžete poslechnout sestřih následné debaty natočené v kavárně pražského kina Lucerna. Debaty, která je spíš jakýmsi prvním dojmem, rozdýcháním a snahou utřídit myšlenky rozháněné více než dvě hodiny Žižkovým palcátem do všech koutů. Jaké obrazy středověku Petr Jákl staví do veřejného prostoru a proč zrovna tyto a zrovna takto? A co to má společného s Janem Žižkou? Plnou verzi najdete na Gazetistu a text na téma Žižka také ve středu v Deníku N.
Otec a syn
14. září 2022
Chtěli byste mít Masaryka za tatu? Profesora, nepřítele národa, poslance, emigranta, tatíčka, prezidenta? Jaké vztahy panovaly u Masaryků doma a jaké vztahy měly děti slavného otce s tatínkem? Kdy jindy se podívat na Masarykovy jako rodinu než 14. září, v den, kdy se Jan narodil a TGM zemřel. Delší verze hovoru na téma Masarykovi samozřejmě na Gazetistu a také v Deníku N.
Zemřel minerální tajemník
7. září 2022
Hodnocení Michaila Gorbačova se v okamžiku jeho smrti rozpadlo zase na dva hlavní proudy – jedni jej chválili za rozpad východního bloku, druzí jej za totéž proklínali. Proč ani u třicet let vysloužilého politika nedovedeme hledět na jeho dílo už s odstupem a racionálně? A co po Gorbym vlastně zůstane? V bonusu na Gazetistu pak dojde například na jeho ženu Raisu i na další témata. Téma Gorbačov samozřejmě také v Deníku N.
Padouch nebo hrdina?
31. srpna 2022
Vstoupit do tématu skupiny bratří Mašínů znamená rozřazení do skupin. Desítky let se nad ním sváří dva nesmiřitelné postoje – buď jsou Mašínové hrdinové protikomunistického odboje nebo vrazi v zásadě nevinných lidí. A protože se téma opět vynořilo ve veřejném prostoru, je načase se podívat, jak a kdo téma kdy přepisoval. V bonusu na Gazetistu pak zase odpovědi na otázky našich podporovatelů a v DeníkuN jako každou středu další díl našeho seriálu.
Kdo je tu fašista?
24. srpna 2022
Tak jsou tu zase fašisti a nacisti. Třeba Andrej Babiš je vidí běžně před svým obytňákem, podle Vladimíra Putina je jich plná Ukrajina i Evropská unie. Kdo ale je fašista a kdo nacista? Ideální příležitost promrskat si některá základní slovíčka. V bonusu na Gazetistu pak po čase zase odpovědi na otázky našich podporovatelů a v DeníkuN jako každou středu další díl našeho seriálu.
Stovka na zvonici
17. srpna 2022
Podcast Přepište dějiny má za sebou první stovku epizod. Oslavíme ji vystoupáním na věž pražského kostela sv. Havla se zvoníkem Ondřejem Boháčem, který mimo jiné stojí za projektem #9801. Připomíná stejný počet zvonů zrekvírovaných za protektorátu z českých a moravských zvonic, kostelů a radnic. Na konci srpna se navíc jako jejich připomínka rozezní nový zvon s váhou 9801.kg. A protože je to stá epizoda, tak ji celou nabízíme všem našim posluchačům a těšíme se do druhé stovky.
Třebíč: Všichni (po)zapomenutí rodáci
10. srpna 2022
Na dějiny často nahlížíme skrze osobnosti, což může být dramatické, emoční, ale také zrádné. Historický kontext se snadno zdrcne na kontext dané osoby a ještě navíc hrozí, že bude z dějiny časem nebo lidmi vypuzena. Několik takových případů slavných i zapomenutých rodáků probral podcast Přepište dějiny při svém vystoupení v Třebíči. V bonusu na portálu Gazetisto pak samozřejmě došlo na dotazy z publika a téma Třebíče a dějiny vnímaných skrze životní osudy rodáků nechybí ani v pravidelném seriálu v Deníku N.
Technokrat moci
3. srpna 2022
Osudy nejdéle sloužícího československého premiéra Lubomíra Štrougala zůstávají dnes trochu ve stínu postav jako Gustáv Husák nebo Miloš Jakeš. Štrougal se ale podílel nejen na normalizaci, ale i na dění v padesátých a šedesátých letech, přičemž dlouhodobá snaha o jeho potrestání vyznívá nakonec do prázdna. O tomto technokratovi moci opět nejen v našem podcastu, ale i v Deníku N.
V létě do muzea: Národní památník na Vítkově
27. července 2022
Národní památník na Vítkově je místo, jehož význam se hned několikrát změnil, až nakonec zůstává stát trochu stranou našeho dnešního vztahování se k tradicím státu a státnosti. Původní záměr zakladatelů se za desítky let vlastně dokonale rozplynul. Tématu Vítkova se samozřejmě věnuje také tradiční středeční díl seriálu Přepište dějiny v DeníkuN.
V létě do muzea: husitská pavéza i smazaný oltář
20. července 2022
Prázdninové procházky Národním muzeem a jeho historickými expozicemi pokračují. Tentokrát jsme přizvali historika Alberta Kubištu a prošli s ním expozici věnovanou husitství, reformaci a náboženským aspektům života v Čechách mezi Husem a Bílou horou. Chybět nebudou originální a až komiksové pavézy nebo ukázka dobového obrazoborectví. Kompletní verze tohoto setkání ke slyšení na portálu Gazetisto. Tématu dějin v expozicích Národního muzea se věnuje také středeční díl seriálu Přepište dějiny v DeníkuN. A za týden vyrazíme do památníku na Vítkově.
V létě do muzea: Fügnerův pes a Máchova lebka
13. července 2022
Někdo v létě jede do hor, někdo k moři, Přepište dějiny si vyrazily do muzea. První z našich prázdninových procházek zamíří do expozice dějin, konkrétně části 19. století v Národním muzeu a průvodcem bude historik Martin Sekera. Proč si zakladatel Sokola nechal vycpat svého psa, jak vypadala lebka Karla Hynka Máchy a co všechno můžete potkat na stole hojnosti vědeckého poznání mapujícím vědecké poznání od konce 16. století? A pokud by vám krátká procházka nestačila, na portálu Gazetisto najdete její o hodně delší verzi.
Národní mučedník a první komunista?
6. července 2022
Obraz Jana Husa se proměňoval a pragmaticky využíval už od 15. století. Ale až národní obrození a dvacáté století s ním skutečně zamávaly. Ze středověkého katolického kněze jsme už udělali mučedníka pro národ, sociálního reformátora i prvního komunistu. Jak se komu hodí. Stranou tak zůstal jeho boj za pravdu, asi se nehodil. V bonusu na portálu Gazetisto tentokrát dojde také na Husa ve filmu – raději Vávrův komiksový patos nebo Svobodovo hledačství a tápání?
Olomouc má tváří moc
29. června 2022
Olomouc jako centrum Moravy, církevní město, nebo univerzitní? A co ten orloj? Je to sorela nebo středověk? A jak s tím vším souvisí Krčmáňská aféra nebo takový Evžen Rošický. Podcast Přepište dějiny 15. června zastavil při svém putování po Česku právě v Olomouci. V bonusu na portálu Gazetisto pak jako obvykle zvídavé otázky olomouckého publika. V DeníkuN pak nemůže chybět jako každou středu seriál Přepište dějiny, tentokrát taky na téma Olomouc.
Fake news tu byly vždy
22. června 2022
Rituální pověra, mandelinka bramborová vysazená u nás imperialisty, Akce Neptun, Palachův studený oheň… Fake news nejsou žádná moderní vymoženost. Jaké jsme už zažili a proč jim pořád věříme? Podcast Přepište dějiny tentokrát vznikal na zahradě u grilu, ale témata probírá vyloženě vážná. V bonusu na portálu Gazetisto pak navíc mýty o Jaltě 1945, vysílačce Vltava v roce 1968, Atentát na kulturu, Svědectví od Seiny nebo o tom, jak Havel nezavřel slovenské zbrojovky. A jako každou středu na stejnou notu také článek v DeníkuN.
Bonus z vily Miroslava Zikmunda
17. června 2022
Přepište dějiny při své návštěvě ve Zlíně nemohly vynechat vilu Miroslava Zikmunda. Do jejích zákoutí nás vzala ředitelka nadačního fondu Zikmundova vila Magdaléna Hladká. Jak měl legendární cestovatel popsané pojistky? Proč si maloval plán zahrady? Kde spal Václav Havel? A měl Miroslav Zikmund stůl uspořádaný podle Leffinqwella nebo podle Bronštajna? pro naše posluchače dvanáctiminutová ochutnávka, pro podporovatele na Gazetistu celá procházka.
Zlín přepsaný na Gottwaldov
15. června 2022
Na konci května natáčel podcast Přepište dějiny svou zlínskou epizodu přímo v Komenského parku ve Zlíně v rámci Zlín film festivalu 2022. Byl Tomáš Baťa kapitalista nebo vybudoval sociální projekt? Mohl Jan Antonín jednat jinak? Jak místní brali poúnorové přejmenování města na Gottwaldov a jak se jim líbil film Botostroj? V bonusu na Gazetistu podporovatele čeká ještě diskuse, kterou s oběma autory podcastu a festivalovým publikem vedl Vladimír Kroc. Samozřejmě ani tentokrát nechybí článek na baťovské téma také ve středečním DeníkuN. A v pátek se ještě můžete těšit na další zlínský bonus – tentokrát z vily Miroslava Zikmunda.
Václav svatý přepsaný
8. června 2022
Přepište dějiny se tentokrát vydaly do Staré Boleslavi a přímo v bazilice sv. Václava natočily díl o tom, jak a kdo všechno v minulosti politicky využil, zneužil a překroutil odkaz svatého Václava. A známe vůbec tohoto světce? Nebo jsou to jen legendy, které si vždy naplníme svým obsahem? Na Gazetistu pak ještě můžete získat více než hodinový bonus, kde Martin Groman a Michal Stehlík odpovídají na otázky publika, a stále se dost točí kolem Václava a jeho tradice. A stejné téma jako obvykle také v DeníkuN.
Katyň se přepisovala od začátku
1 června 2022
Masakr polských důstojníků v Katyni v roce 1940 je dodnes symbolem překrucování a přepisování dějin a do současnosti komplikuje polsko-ruské vztahy. V bonusové části na Gazetistu navíc osudy spisovatele Kožíka a patologa Hájka, kteří do Katyně vyjeli na příkaz nacistů. A po zbytek života se s tím vyrovnávali. Stejné téma vás čeká samozřejmě také tento týden v DeníkuN.
Bonus: Rozhovor s Vojtěchem Kynclem o roce 1942
27. května 2022
Seriál věnovaný událostem roku 1942 uzavřeme bonusovým rozhovorem s historikem Vojtěchem Kynclem. Věnuje se období protektorátu a speciálně činnosti výsadku Silver A v Pardubicích a okolí, obci Ležáky nebo Lidicím. Úvod hovoru patřil ale historicky doložitelným okolnostem útoku na Reinharda Heydricha přesně před 80 lety. Byl v zatáčce s Gabčíkem a Kubišem také Valčík? A měl zrcátko? Kolik nacistů padlo při boji v kostele? Měli výsadkáři v Resslovce samopal? A proč kopali díru z krypty do kanalizace a kopali ji? Celý rozhovor pak najdete na Gazetistu.
Důsledky atentátu
25. května 2022
Odstranění Reinharda Heydricha dalo Edvardu Benešovi argument při jednání se spojenci o budoucím uspořádání poválečného Československa. Nešlo ale jen o zneplatnění Mnichova, budoucí hranice, ale třeba i o vysídlení Němců a také se ve stejné době otevřelo intenzivní jednání mezi naším západním exilem a Moskvou. Prostě čin dalekosáhlých důsledků. Pro podporovatele na Gazetistu k tomu bonus o československém politikovi německého původu Wenzelu Jakschovi a jeho roli v londýnském exilu v roce 1942. Důsledkům atentátu se tento týden věnuje také aktuální článek Přepište dějiny v Deníku N.
Kolaborant se vždy hodí
18. května 2022
Českým veřejným prostorem se i desítky let po válce vznáší pojem kolaborant. Sáhnou po něm s chutí všichni, zleva i zprava, protože funguje jako emoční nálepka, kterou označíme protivníka a nemusíme se vysilovat racionální argumentací. Jaké podoby ale měla česká kolaborace? Tomu se věnuje třetí část seriálu, kterým se v květnu Přepište dějiny vrací k roku 1942 a jeho kontextům. Pro podporovatele na Gazetistu ještě bonus o Emanuelu Moravcovi a tématu kolaborace se tento týden věnuje také aktuální článek Přepište dějiny v Deníku N.
Reinhard Heydrich nebyl jen vrah Čechů
11. května 2022
Když v září 1941 přijel Heydrich do Prahy, Češi jej vlastně neznali. Ale známe ho dnes? Víme, koho vlastně Gabčík s Kubišem zneškodnili? „Jen“ vraha českého národa nebo strůjce holocaustu, superšpiona, ředitele Interpolu a muže pro Třetí říši více než podstatného? O tom bude další díl seriálu o roku 1942 a v bonusu na platformě Gazetisto také odpovědi na zvědavé otázky. O Heydrichovi také aktuální článek Přepište dějiny v Deníku N.
Jiné jaro 1942
4. května 2022
Květnové oslavy 80 let od útoku na Reinharda Heydricha budou v květnu letošního roku masivně připomínány. V sérii čtyř dílů se tedy Přepište dějiny zaměří na různé aspekty roku 1942. V první části se podíváme na dění na západní, východní i africké frontě, i na roli Slováků nebo Rakušanů v dané době, tolik nepodobné té naší. V bonusu pro podporovatele na Gazetistu pak přiblížíme třeba plán na československo-polskou poválečnou konfederaci. Stejné válečné téma na vás čeká také v Deníku N.
Bonus: Cesta do Životic s Karin Lednickou
29. dubna 2022
Autorka bestselleru Šikmý kostel, Karin Lednická, vydala útlou knížku připomínající životickou tragédii z roku 1944. Ideální příležitost, aby se autoři podcastu Přepište dějiny vydali na místo činu a v památníku v Životicích o knize i dávných událostech hovořili přímo s autorkou. Karin Lednickou vyzvedli v Ostravě a cestou vznikl tento reportážní bonus – pozvánka k poslechu celého rozhovoru, který najdete na portálu Gazetisto.
S Ruskem v zádech
27. dubna 2022
Tento díl podcastu Přepište dějiny vznikl v autě na D1 cestou do Ostravy. Řeč se stočila k tomu, že s oblibou dnes srovnáváme svou desítky let starou zkušenost s brežněvovským Sovětským svazem s dnešním děním na Ukrajině. Putin přitom jen pokračuje ve svém roky zavedeném scénáři, který si postupně zkouší na mnoha sousedech. Čeho se tolik bojí a proč? Bonusová část na portálu Gazetisto pak kromě mnoha vyšinutých paralel dnešních dní nevynechá ani názory kardinála Duky a samozřejmě pokračuje také seriál v Deníku N.