Epizody

Přinášíme podcast na téma dějin ve veřejném prostoru, politiky, médií a nepřeberně témat souvisejících.
Ve Vaší oblíbené aplikaci k nalezení pod názvem Přepište dějiny.

Fenomén Večerníček

16. května 2025

Večerníčkovi je 60… A Česká televize nás pozvala do party šesti podcastů, které se na tenhle fenomén podívají vždy po svém. U nás je to jasné, Večerníček a dějiny. Trautenberk je takový povinný základ, ale my se koukli na i Večerníčky podle Wolkera, Olbrachta, Majerové, Vančury, Řezáče, Fučíka a – ano, tušíte správně – i podle Antonína Zápotockého vznikla jedna pohádka na dobrou noc. Ještě teď se bojíme usnout. 

100 let Tyršova domu

7. května 2025

Před rovným stoletím byl slavnostně otevřen Tyršův dům v Praze jako sídlo Sokola v nové republice. Jaké byly ale osudy tohoto malostranského paláce před tím? Kdo všechno zde žil a třeba i zanechal stopy? A jak se místo proměnilo pod správou Sokolů. Speciálním dílem z tělocvičny i od bazénu podcast Přepište dějiny provedli vzdělavatel Sokola Michal Burian a členka vzdělávacího odboru Sokola Kateřina Pohlová.

Rudé ženy

30. dubna 2025

V těchto dnech by 100. narozeniny oslavila Marie Kabrhelová. Jestli vám to nic neříká, tak je to vlastně dobrá zpráva. A taky tak trochu doklad toho, že i politicky angažovaní jednotlivci spojení jen se svou dobou a funkcí z dějin nakonec tak či tak vypadnou. A tak se tentokrát podíváme na několik ve své době obávaných žen-komunistek, které ze společné paměti vlastně překvapivě rychle zmizely. 

Zase ti Sudeťáci

24. dubna 2025

Jak se blíží volby, zjevuje se zase v debatách pojem Sudeťák. Kde se ale vzal, co všechno to kdy znamenalo a proč stále tento pojem a s ním všechny české a moravské Němce redukujeme na Henleinovce konce 30. let? A vezmou nám už ty chalupy na horách nebo je to už dávno vyřízený boj? Tak proč stále funguje? Jestli on někomu ten Sudeťák prostě už jen nestraší v hlavě. 

80 let od Košic

22. dubna 2025

Osvobození Československa uvítala vláda v Košicích, kde také vyhlásila svůj program. Jenže ten byl napsán a schválen v Moskvě. Londýnský exil mohl už jen komentovat. neměl by to tedy být spíše program moskevský? A proč se pak stále divíme, že se stal základem stalinizace Československa? A dá se to dnes s něčím aktuálním srovnávat? 

Osvícenství 3. díl – Obrození

9. dubna 2025

Třetí setkání s Danielou Tinkovou na téma osvícenství vnese do děje jména známá ze školních lavic. Dobrovský, Jungmann, Kramerius… Jenže obrození není jen české téma, ale týká se více společenství té doby, které se zmítají mezi jazykem a politikou, mezi básničkami a ústavou… Jenže není nakonec výsledkem toho všeho frustrace — třeba rakouských Němců vůči těm říšským, Čechů vůči Němcům atd.? 

Osvícenství 2. díl – Společnost

V druhé části našeho hovoru s Danielou Tinkovou o osvícenství se zaměříme na společnost jako takovou. Můžeme vnímat 18. století jako čas informační revoluce? Proč se najednou takový důraz začal klást na vědění a odbornost. A jak s tím souvisí relativizace hodnot? Nedochází u tady vlastně k erozi společenské struktury, zatím pozvolna a nerevolučně?

Osvícenství 1. díl – Stát

Vyslyšeli jsme volání některých posluchačů po starších dějinách a vydali jsme se o století hlouběji než obvykle. Ale protože bychom si sami netroufali, přizvali jsme Danielu Tinkovou, která je expertkou na osvícenství. Tři týdny se tak budeme zabývat dobou Marie Terezie a Josefa II. Co všechno z té doby vlastně žijeme i dnes? Kdy začínají moderní dějiny? V první části se podíváme třeba na to, jak se formoval moderní stát a jeho instituce. 

Konec války a Moravský Krumlov

21. března 2025

Blížící se výročí konce druhé světové války začne rezonovat nejrůznějšími formami připomínání. My se podíváme na nejednoznačné a složité události jara a léta 1945 v Moravském Krumlově. Místo dnes známé hlavně Muchovou epopejí zažilo konec války, v němž se proplétá snad až příliš motivů. V bonus na Gazetistu, HeroHero a Forendors se pak po delší době zaměříme na několik knih, které nás v poslední době zaujaly. 

Jednání o míru

12. března 2025

Tak se zase mluví o míru bez jednoznačného vítězství. Velmoci malují hranice nových států, uzavírají příměří i mír bez napadané strany války, vyklízejí pole protivníkovi, když ani po letech bojů něčeho dosáhly… Dvacáté století zažilo leccos a zdá se, že to zažijeme zas. Jaké to mívalo důsledky a jak taková jednání o míru v minulosti dopadla? V bonusu na Gazetistu, HeroHero nebo Forendors probereme i to, jak USA jednaly o míru v Koreji a Vietnamu. 

Donald Bonaparte a Elon Napoleon

5. března 2025

Srovnávání aktérů současného hektického politického dění běží na plné obrátky. Nás tentokrát zaujalo přirovnávání třeba Donalda Trumpa a Elona Muska s Napoleonem. Stačí dobyvačnost a přebujelé ego na takové srovnání? V bonusu na Gazetistu, HeroHero a Forendors se zaměříme třeba i na některá významná výtvarná díla, kterými se Napoleon snažil vylepšit svůj veřejný obraz. 

Černínský palác potřetí – stoly, kde se psaly dějiny

26. února 2025

Třetí díl našeho putování Černínským palácem projdeme tak trochu od stolu ke stolu… od stolu, na němž úřadoval protektor Neurath, po ten, na němž zanikla Varšavská smlouva. A chybět nebude ani stůl, za nímž… no to si poslechněte. Provázet nás opět bude Ivan Dubovický. 

Černínský palác podruhé – byt Jana Masaryka

19. února 2025

V druhém díle naší procházky Černínským palácem se ocitneme v prostoru asi nejznámějším. Bytem Jana Masaryka nás provede Ivan Dubovický a zaměříme se spíše na jiná témata než na tragickou březnovou noc roku 1948. Kromě diplomacie, politiky a rodinných motivů se zaměříme také na jeden zajímavý rádiový přístroj, který Masaryk dostal od své bývalé manželky. 

Černínský palác poprvé – za Edvarda Beneše

12. února 2025

V následujících třech dílech podcastu Přepište dějiny se vydáme do Černínského paláce, abychom společně prozkoumali nejen samotnou budovu, ale také dějiny československé zahraniční politiky a diplomacie. A protože u jejího počátku stojí muž, který zahraniční politiku doslova „zalehl“ na několik desetiletí, budeme se v prvním díle procházet ve stopách Edvarda Beneše. Průvodci nám budou Ivan Dubovický a Tomáš Klusoň.

Komunista jako komunista?

5. února 2025

Když se dnes o někom řekne, že je komunista, není tak docela jasné, koho si vlastně představit? Gottwalda? Husáka? Dubčeka? Jakeše? Švorcovou? Nebo snad Nezvala? Nebo třeba někoho z první generace Bolena či Jílka? Nebo rovnou Šmerala? Vztahy uvnitř KSČ byly po celou dobu její existence spletité a nebyl komunista jako komunista. V bonusu na Gazetisto, HeroHero nebo Forendors probereme například tři největší spory uvnitř strany před druhou světovou válkou.

Ten americký cirkus

22. ledna 2025

Inaugurace amerického prezidenta se před rokem 1989 v československých médiích moc neřešila. Jednak přednost mělo každý rok v lednu výročí úmrtí Lenina, jednak, kdo by se o hlavu tak krachující země se spoustou nezaměstnaných a padajícím dolarem vlastně zajímal. V bonusu na Gazetisto, HeroHero a Forendors se navíc podíváme i na to, co má nový ministr zdravotnictví Robert Kennedy jr. společného s Moravou. 

https://open.spotify.com/episode/1pQ3w7eAOUA99OX6ixBtOi?si=5833bb6381c74049

Idyla před sto lety?

15. ledna 2025

Před 100 lety bylo po válce a do krize daleko. Mohlo by se zdát, že to byla nejlepší léta minimálně první poloviny 20. století. Ale bylo tomu tak? Mussolini ustavuje čistě fašistickou vládu. Hitler vydává Mein Kampf. Stalin posiluje svoji pozici. U nás končí komunisté jen těsně druzí ve volbách… A na konferenci v Locarnu se měl stvrdit evropský mír, ale vlastně se zadělalo na další nestabilitu.

Výročí roku 2025

8. ledna 2025

První díl roku 2025 samozřejmě nemůže začít jinak, než vyhlášením výsledků ankety o Přepisovače roku. Tak schválně, ke komu poputuje knížka Přepište dějiny (nejen) k maturitě? Následně se podíváme na jednoznačná, ale i pozapomenutá výročí, která bychom si mohli a možná i měli v roce 2025 připomínat. Jistě je tu 80 let od konce druhé světové války, ale co takových 120 let od masových demonstrací za všeobecné volební právo u nás? 

Eva Jiránková

6. ledna 2025

Na konec roku 2024 jsme pro vás připravili setkání s Evou Jiránkovou. Manželka někdejšího ředitele Lidových novin Miloše Jiránka zažila opravdu pestrý život – narodila se v roce 1921 do rodiny pražského právníka a prožila mládí slečny z dobré rodiny se spoustou sportu a kamarádů. Idylu přerušil protektorát, následovala svatba v době heydrichiády, zatčení manžela, osvobození, útěk do exilu v roce 1948 a desítky let života v Anglii. Rozhovor s ní natočili Martin Groman a Tomáš Černý v roce 2013, nedlouho před smrtí Evy Jiránkové. Věříme, že to pro vás bude objevné a zajímavé setkání s jasným poselstvím – život chce trochu štěstí a spoustu nadhledu.