Michal Stehlík a Martin Groman

Poslechněte si nový díl o Alexandru Dubčekovi

Přejít na dílPřejít na díl

Epizody

Přinášíme podcast na téma dějin ve veřejném prostoru, politiky, médií a nepřeberně témat souvisejících.
Ve Vaší oblíbené aplikaci k nalezení pod názvem Přepište dějiny.

100 let Saši Dubčeka

24. listopadu 2021

V roce 1968 dostal socialismus v Československu lidskou tvář. Usměvavou tvář Alexandra Dubčeka. Co ale bylo za ní a nezbyl nám po něm zase jen mýtus o milém reformátorovi, kterého smetly tanky? Narodil se právě před 100 lety. 

Listopadové mýty

17. listopadu 2021

Kdo nám zařídil tu Sametovou revoluci a co tím sledoval? Anežka Česká? KGB? StB? CIA? Marián Čalfa? Nebo rovnou Václav Havel? A jak to bylo se studentem Šmídem? Konspirací kolem 17. listopadu 1989 se vždy vyrojí dost a dost. Představa, že šlo vlastně o vyjednané převzetí moci v poměrně hektických a zmatených kulisách, ta nám přijde najednou hrozně nedramatická. 

Trumpova vzpomínka na frontu (na chleba)

10. listopadu 2021

Syn Donalda Trumpa prohlásil, že si pamatuje z normalizačního Československa fronty na chleba. A že brzy budou i v Americe. A hned začala debata, kdo si co pamatujeme. Ale jsou vzpomínky dějiny? 

Havlíček do každé doby

3. listopadu 2021

Kde jinde si připomenout 200 let od narození Karla Havlíčka Borovského než v jeho, tedy Havlíčkově Brodě. Podcast Přepište dějiny tak poprvé vznikal v terénu, což je na zvuku trochu znát, ale do příště to vyladíme. Kolik tedy vlastně znáte Havlíčků? A jak to, že se tento kritický novinář hodil skoro za každého režimu a v každé době?  

Není kancléř jako kancléř

27. října 2021

Hradní úředníci bývali v minulosti vážení lidé. Pokud bychom se v tomto ohledu chtěli vracet k nějaké tradici, tady je možnost navázat na první republiku, kdy Hrad a kancelář prezidenta vedli lidé, kterí neváhali za republiku riskovat i položit život. 

Odcházení pacientů republiky

20. října 2021

Se srovnáním současných zdravotních problémů prezidenta Zemana s neduhy jeho předchůdců se rozthl pytel. A o různá vyšinutí není samozřejmě nouze. Je tu ale co srovnávat? A není to vlastně důkaz, jak málo jsme ušli, když nám dnešek připomíná časy Leonida Brežněva? 

Až nastaví zrcadlo…

13. října 2021

Jakou roli hrála zábava v normalizaci a co z tehdejších seriálů, soutěží a estrád jsme si podrželi i do časů porevolučních? A proč ještě dnes mají vysokou sledovanost všechny ty pitavaly a nemocnice na kraji města? Nastavili jsme svému vkusu z dob minulých patřičné zrcadlo? 

Věčně živé dekrety

6. října 2021

Benešovy dekrety patří k českým volbám jak strouhanka k řízku. Sice jsou dávno právně vyhaslé, česko-německá deklarace za nimi udělala tečku, ale stejně je vždy někdo oživí. Tu Tomio Okamura, tu Pirátu, tu Miloš Zeman, tu komunisté, tu Václav Moravec… Prostě, když nemáš téma, vraž tam dekrety. 

Osudové volby!?

29. září 2021

V moderních dějinách se často volební klání prezentuje jako osudové křižovatky budoucnosti. Někdy tomu tak skutečně bylo, jindy šlo o vyhrocenou předvolební rétoriku, aby se vzápětí nesmiřitelní nepřátelé dohodli…

Premiéři ve stínu Hradu?

22. září 2021

Sice jsme premiérský systém, ale všichni hledí k prezidentovi. Přitom jsme měli premiéry silné, zkušené, ale taky agenty ve službách cizí moci. A jeden to dokonce vydržel 18 let.  

Mládí vede

15. září 2021

Mladí to rozhodnou, slýcháme před volbami. Mladí a zvláště studenti stáli skutečně u mnoha velkých dějinných zlomů. Nechyběla jim dravost, odhodlání, víra. Jak už to ale bývá, často jejich iniciační roli převzali staří machři a iluze byly v trapu. 

Omluvte se!

8. září 2021

Německý prezident se v roce 2021 pokloní u krypty parašutistů a padnou dotazy, zda se naši politici dokáží omluvit např. za divoký odsun. Dojde i na Willyho Brandta ve Varšavě 1970, ale třeba i na Borise Jelcina 1992. A nesmíme tentokrát zapomenut na širší kontext a historické omluvy Japonců, Nizozemců či Belgičanů…

Emil běží za všechny

  1. září 2021

Sportovci a dějiny. Start-cíl. Emil Zátopek běží za nové mimořádné směny, Věra Čáslavská odmítá odvolat podpis pod peticí Dva tisíce slov, Václav Ježek s fotbalisty přebírá řád od Husáka a Knoflíček s Kubíkem emigrují ze socialistického ráje.

Pec nám spadla

25. srpna 2021

„Z toho se dostaneme,“ prohlásil po návratu z Moskvy v srpnu 1968 Josef Smrkovský. Nakonec i reformisté jako on ustupovali měsíc za měsícem, až to skončilo českými a slovenskými pendreky v srpnu 1969. Pražské jaro plné nadějí skončilo deziluzí a konzervováním režimu na dalších dvacet let. 

Sašo, věř dobrým soudruhům

18. srpna 2021

Pražské jaro to není jen snaha o demokratizaci poměrů v Československu, ale po celou krátkou dobu svého trvání také neustálý spor s pěti státy Varšavské smlouvy, které tak dlouho kritizovaly dění u nás, až ho zatrhly. Marně Brežněv ještě na poslední chvíli vybízel Dubčeka: Sašo, zbav se reformistů, věř dobrým soudruhům. 

Příliš krátké jaro

11. srpna 2021

Při vzpomínkách na pražské jaro 1968 se hojně mluví o zklamaných nadějích. Skutečně zklamaní byli skoro všichni účastníci tehdejšího dění, ty naděje byly v tehdejší situaci nesplnitelné. 

Kdo začal pražské jaro?

4. srpna 2021

V srpnu se pražskému jaru 1968 nevyhneme. A tak mu věnujeme celý měsíc. Kdo to ale všechno začal a kdy? Alexander Dubček v lednu 1968? Nebo Antonín Novotný mnohem dříve? Nebo Ota Šik ekonomickou reformou? Nebo snad nespokojení Slováci? Jaro bylo prostě ve vzduchu už pěkných pár let před tím. 

Věčně nevyrovnaní

28. července 2021

Jan Zahradil tvrdí, že kdo se chce vyrovnávat s minulostí, je elitář a má nízké sebevědomí. Časopisy pro paní a dívky jsou přitom plné návodů, jak se s minulostí vyrovnat, samozřejmě s tou osobní. Ale i s tou společenskou by to šlo podle stejných návodů. Jenom mít odvahu. Té se nám za třicet let ještě jaksi nedostalo. 

Babice nebo Plánice?

21. července 2021

Před 70 lety padly rozsudky v nejrychlejším soudním procesu v dějinách československé justice. Uplynulo sotva několik dní od vražd v Babické škole a soud už vynesl sedm rozsudků smrti. Máme ale už jasno, jak to v Babicích bylo a proč ještě stále dost lidí rádo věří zkazkám, že celé to byl ďábelský plán StB? Že by za tím byl major Zeman?

Svátky volna

14. července 2021

Slavíme vůbec ještě státní svátky a události s nimi spojené, nebo už jenom máme volno navíc? Co vše se slavilo za první republiky, a proč byl problém s Janem Husem? Co to byla protektorátní neděle? A co takhle zavést Den školek, Karla IV. nebo státní připomínku vítězství v Naganu? 

Dovolená s Andělem

7. července 2021

Jet v létě na dovolenou bereme jako samozřejmost. Ale ne vždy to tak bylo. Až za první republiky začíná část občanů trávit týden dovolené cestováním, trampováním a pobyty na letních bytech. Za války se dovolená zpolitizovala a po válce tomu už pak nebylo. A tak dodnes tak trochu jezdíme stále na dovolenou s Andělem, pěkně organizovaně a společně. 

27 bojovníků za svobodu?

30. června 2021

Národovecké spolky se rok co rok 21. června potkávají na Staroměstském náměstí a spolu s komunisty si připomíjají popravu 27 vůdců stavovského povstání. Prý to byli první bojovníci za svobodu. Dokonce proti němectví. A vlastně proti nacismu. A proti Bruselu. Za co ale že to oni vlastně bojovali?

Očkování jako za komunismu?

23. června 2021

V souvislosti s očkováním se objevilo množství historických paralel i jiných vymezení. Jako kdybychom se měli opět ocitnou v protektorátu, za komunismu za železnou oponou, případně zaznívají hlasy, že jdeme proti lidské přirozenosti. Téměř jakoby šlo o fatální civilizační střet…

Poslední svobodné…?

16. června 2021

Nástup komunistů k moci nezačíná únorem 1948, jak se generace a generace učily. Začíná to dřív, nejpozději volbami v květnu 1946. A protože od nich uplynuto třičtvrtě století, není možná od věci si připomenout, že kolikrát stačí jedny volby…

Paměť v mramoru

9. června 2021

V čase výročí lidické tragédie zde pravidelně proudí řady potentátů, které sem láká nejen pieta, ale i politické body. O Lidicích, paměti, památnících a dějinách zavřených do mramoru.

Dějepis podle Vondrušky

2. června 2021

Napsal už víc knížek než Jirásek. Prodává se jako na běžícím pásu. Akorát se místo středověkých detektivek v posledních letech pustil na pole komentování současného dění se vším jeho multikulturalismem, veřejnoprávní ideologií a politickou korektností. Dějiny přitom berou za své.

Estébé, estébé, co si počnem bez tebe?

26. května 2021

Z označení estébák se za těch třicet let stalo skoro prázdné slovo. Dnes stačí, když novináři nachytají politika při nějaké nepravosti, hned jsou z toho praktiky StB a fízlování. Zamění se podstata toho, jaká StB byla, za historický příměr a je vymalováno. Nepomáhá to všechno ale těm, kteří skutečně páchali za minulého režimu zločiny? 

Bez cenzury, bez domova

19. května 2021

Kdekdo, komu dneska editor sáhne na text, křičí: Cenzura! Co by tomu říkali takoví Tigrid, Peroutka a další, kteří před 70 lety zahájili československé vysílání Rádia Svobodná Evropa? Nechtěli žít pod skutečnou cenzurou, museli za svobodou slova odejít z domova. Za své slova ručili činy a životy. Ti věděli, co je cenzura. 

Hej, panslované

12. května 2021

Vrbětická kauza a následné vypovězení ruských diplomatů rozvášnily panslovanské běsi. Zase prý máme držet při sobě. Kdo to ale volá a v čích službách? A nebylo to všeslovanství už dávno jen prostředkem, jak rozklížit Evropu? 

Hodinky a šeříky

5. května 1945

Jak přijde květen, hned je tu debata jestli osvobození Rudou armádou bylo osvobození nebo další okupace. Jestli se spíš kradly hodinky nebo se mávalo šeříky. A do toho vlasovci, Řeporyje, Koněv, komunisté, populisté… a nakonec strašení další válkou. Připomínáme si konec války realisticky nebo jsme v tom zase jen v zajetí aktuální politiky?

Hurá, pochodují hurávlastenci

28. dubna 2021

Vlastenectví je ušlechtilý cit, když se z něj ale stane politický kalkul, mění se v hurávlastenectví a to má k ušlechtilosti daleko. Už v 19. století se přitom za vlastenectví schovávalo leccos od nacionalismu přes antisemitismus. Stačí nám k vlastenectví jen opakovat slova národ a národní? A není to málo?

O nás vždycky bez nás?

21. dubna 2021

Vždycky za to někdo může – zlá macecha Vídeň, Paříž, Berlín, Moskva, Wall Street, Vatikán a dneska Brusel. Akorát, že dnes jsme součástí „Bruselu“, takže říkat, že tam někdo něco kuje o nás bez nás, je dost vedle. A nebylo to vedle od počátku? A kde to začalo? 

Co čtete, chlapi?

14. dubna 2021

Tentokrát “nad dopisy posluchačů”. A protože se často ptáte po nějaké literatuře, tak pár našich tipů – co číst, co asi spíš nečíst, a co možná číst, ale opatrně. Tigrid, Peroutka, Kovtun, Pithart, Kvaček, Suk ale taky Mlynář, Snyder, Heimannová i Šafr ve volném výběru z naší knihovny. 

Kellner jako Baťa?

7. dubna 2021

Bezprostředně po tragickém skonu Petra Kellnera se objevilo srovnání – stejně jako Tomáš Baťa zahynul při leteckém neštěstí v šestapadesáti letech. Tím ale veškerá podobnost končí, v dobrém i nedobrém. Jak se měnil obraz českého podnikatele v historii a jakými klišé a povrchními spojením jsme si jej opentlili po roce 1990?  

Velikonoční beránek

31. března 2021

Krájíte ho od hlavičky nebo od zadečku? Někdy to vypadá, že s Velikonocemi nemáme spojeno více než pomlázku a beránka-bábovku. Ale kam se poděly všechny ty tradice, zvyky, obyčeje? A hlavně, kam se poděl beránek Boží? Že oni ho zašantročili zase ti komunisti?! Nebo jsme ho dali sami? A jsou Velikonoce veselé?

Překrucování dějin v přímém přenosu

24. března 2021

Nezastíráme, že nás tentokrát inspirovala Jana Bobošíková. Je to už taková tradice – když se chce někdo obout do České televize, zhusta sáhne po argumentaci historií. Někdy se do toho vtáhne Masaryk, někdy Havel, tu zas major Zeman, jindy Ludvík Svoboda a klidně i večerníčky. Kdo chce televizí bít, historický argument si najde. 

V krizi jako doma

17. března 2021

Od Sarajeva k Sarajevu, naše moderní dějiny jsou samá krize. Nezvykli jsme si na ně ale až příliš? Neumíme v nich vlastně pobývat s naučenou zkušeností obětí? A jsme oběti nebo neseme také svůj podíl – hlavně v tom, jak krize řešíme? 

Zapomínáme na okupaci 1939?

10. března 2021

Alternativní a proruské servery si často stěžují, že se připomíná srpen 1968 a na březen 1939 se má zapomenout. Jakože Německo, Angela, EU atd… Co si kromě faktu okupace v březnu můžeme ale připomínat? Ptát se na charakter protektorátní společnosti? Nebo připomínat náš letitý problematický poměr k Němcům?