Speciál: Smích v dějinách nebo dějiny k smíchu?
Před koncem roku je tu pro vás speciál na téma smíchu v dějinách. Sešli jsme se u jednoho stolu s Terezou Matějčkovou, Jakubem Končelíkem, Albertem Kubištou a Martinem Sekerou, abychom probrali humor a smích v dějinách. Jsou a mohou být dějiny k smíchu? A kdy jsme smích ukradli bohům? Dostane se jak na dějiny nejstarší, filosofii i 20. století.
Staré desky 2: A hrdý buď…
28. prosince 2022
Druhé setkání nad starými gramodeskami patří dvojalbu vzpomínek na odboj, SNP a pražské povstání roku 1945. Vyšlo v roce 1975 ke třicátému výročí osvobození, samozřejmě s náležitým ideologickým nátiskem. A tak je zřejmé, že o přepisování dějin tu zase nebude nouze. Kompletní výběr z této dvojdesky i s komentáři dua Stehlík-Groman najdete na Gazetistu.
Staré desky 1: Písně dělnické
21. prosince 2022
Dostali jsme od posluchače balík starých gramodesek. A tak si na Vánoce nějakou vložíme na gramofon a uvidíme, co z toho bude. První posezení je nad deskou dělnických písní z 20. a 30. let. Vyšla v roce 1961, a pak ještě několikrát. Tak schválně, jak moc se na ní přepisují dějiny první republiky. Kompletní výběr z této desky i s komentáři dua Stehlík-Groman najdete na Gazetistu.
Češi a kníže
14. prosince 2022
Karel Schwarzenberg slavil 85. narozeniny a sociální sítě se plnily nostalgií a starými dobrými časy, což neříká nic o oslavenci, ale o gratulantech. A tak jsme se na poměr Čechů a šlechty ve dvacátém století podívali trochu zblízka. V bonusu na Gazetistu vás pak čeká vyhlášení druhého ročníku o přepisovače roku — dostane se do finále Tomio Okamura, Mirek Topolánek, Jaroslava Jermanová nebo znovu Vlastimil Vondruška? A co takový Roman Joch? Hlasovat pak můžete do konce roku na našich sociálních sítích.
Mám, co jsem si zasloužil
7. prosince 2022
Tato slova pronesl před 70 lety Rudolf Slánský cestou na svou popravu. Řadit jej mezi oběti politických procesů padesátých let by ale bylo nepřesné. Narozdíl od mnoha jiných, šlo o klasickou ukázku rčení, že revoluce požírá své děti. V bonusu na Gazetistu dojde také na propagandu kolem Slánského v době zatčení a procesu a téma Slánský samozřejmě také tento týden v Deníku N.
Bonus: Rozhovor s Pavlem Kosatíkem
2. prosince 2022
Pavel Kosatík si před odjezdem do Zvolena popovídal s autory podcastu Přepište dějiny. A o čem jiném než o Slovensku a slovenských dějinách. V těch je už několik let Pavel Kosatík jako doma. Došlo na Husáka a Dubčeka, Štefánika i Hodžu. A hlavně na to, co nás spojuje, když už to není společný stát.
Crossover: Objevte svou fascinazi
30. listopadu 2022
V listopadu proběhla v pražském Rock Cafe dvě živá vystoupení – podcastové crossovery mezi Hodinou dějepichu a Přepište dějiny. Tématem obou večerů bylo, co je vlastně na nacistech tak přitažlivého, že je i tolik let po válce pořád vidíme v televizi, kinech, knížkách, ale dokonce i pornu. Jestli jste to do Rock Café nestihli, záznam jistě potěší. Tak dobrou zábavu.
Speciál: Devadesátky – Od OF k Opoziční smlouvě
25. listopadu 2022
Pouhých deset let stačilo, abychom se dostali od „Konec vlády jedné strany“ k „Děkujeme, odejděte.“ Paradoxní na tom je, že hlavními symboly deziluze z porevoluční politiky se staly výrazné tváře listopadu 1989 – Václav Klaus a Miloš Zeman. A Václav Havel se pak dokonce změnil v mluvčího nespokojených a rozčarovaných. To jsou paradoxy.
Zpátky do Evropy
23. listopadu 2022
Letos 17. listopadu vystoupili autoři podcastu Přepište dějiny na Národní třídě v rámci akce Korzo Národní. Řeč se točila o našem návratu do Evropy a hlavně o tom, jestli to nebyla jen iluze – jsme už skutečnými Evropany, byli jsme jimi vždycky, nebo to je nikdy nekončící proces, ale musí se na něm pracovat stále dál? A na evropskou notu také ve středu v Deníku N. A v pátek na Gazetistu poslední část série o devadesátkách.
Speciál: Devadesátky – Kupónovka
18. listopadu 2022
Pamatujete si, kdo byl v devadesátkách DIK? Držitel investičních kupónů. Takže majitel kupónové knížky. Většina z nich ale uvěřila, že vyměnit tisícovku za deset litrů je super investice. Třetí díl série o devadesátkách patří kupónové privatizaci a kostrbaté cestě Česka ke kapitalismu.
Mácha pragmatik
16. listopadu 2022
Listopad byl pro Karla Hynka Máchu osudový – narozeniny, svatba, vlastně pohřeb, všechno v jednom. Takže je super čas podívat se, jak jsme přepsali největšího českého romantika. A byl to vlastně romantik? V bonusu na Gazetistu odpovědi na vaše otázky a v Deníku N jako každou středu také článek – tentokrát samozřejmě máchovský.
Speciál: Devadesátky – Havel
11. listopadu 2022
Václav Havel do českého prezidentování po roce 1990 vnesl několik nových tradic a motivů, s nimiž se každý nástupce bude muset vyrovnat. Ať už to budou výkony jako zrušení Varšavské smlouvy, dělení republiky, vstup do EU a NATO nebo světové renomé, bude jen těžké jej dohánět. A bylo by to vůbec zdravé? Druhý díl série o devadesátkách patří Václavu Havlovi a jeho ne vždy ideální roli v této dekádě.
40 let bez Brežněva
9. listopadu 2022
Před čtyřiceti lety, 10. listopadu 1982, zemřel Leonid Iljič Brežněv. Jeho pohřeb byl pro mnoho občanů sovětských satelitů spojen s úsměvným i nadějným momentem pádu rakve do hrobu. Zbylo z tohoto vládce východního bloku víc než jen husté obočí a nechutné polibky na letišti? V bonusové části na Gazetistu po čase několik doporučených knížek z poslední doby a brežněvovské téma samozřejmě ve středu také v Deníku N
Plzeň mezi pivem, Bory a Škodovkou
2. listopadu 2022
Přepište dějiny tentokrát z živého vystoupení v Plzni, kde došlo na měnovou reformu roku 1953, osvobození americkou armádou, ale samozřejmě i na Bory nebo pivo. Plzeňským dějinám a jejich vlivu na dějiny české i světové se samozřejmě věnuje také pravidelný středeční článek v Deníku N a pro podporovatele na Gazetistu ještě hodina diskuse s plzeňským publikem, třeba o tom, jak jednomu z autorů volal plzeňský rodák Milan Knížák.
Vznik první rakouské republiky
26. října 2022
Týden před Československem vzniklo Německé Rakousko. Jak je to možné a co to bylo za stát? A žili v něm vlastně Němci nebo Rakušani? Téma první rakouské republiky najdete také ve středečním Deníku N a předplatitelé na Gazetistu se v pátek mohou těšit na sváteční bonus – rozhovor s Jiřím Padevětem.
Hlavní město Slezska
21. října 2022
Přepište dějiny tentokrát zastavily v Opavě a připomněly nejen místní rodáky, ale i fenomén dříve zásadního města, které časem o svůj význam tak trochu přišlo. Dílem odsunem Němců, dílem přesunem vlivu do průmyslové Ostravy. Ale Opavě to na kráse neubralo. Na Gazetistu navíc 40 minut diskuse s místními diváky na opavská i celospolečenská témata.
Banderova banda
19. října 2022
Když demonstrují fanoušci Ruska, padne dřív nebo později slovo banderovec. Kdo to ale byl, ti banderovci, kterých je prý dodnes plná Ukrajina? A komu vadili a proč? A kdo byl Bandera? Nemotáme se v tom jako nudle v bandě? V bonusu na Gazetistu pak navíc probereme komentář Ondřeje Slačálka k žertu s Královcem. A na téma banderovců se můžete těšit i v Deníku N.
Není anexe jako anexe
12. října 2022
Diktátor Putin vyhlásil anexi čtyř oblastí na východě Ukrajiny zrovna na výročí mnichovské konference roku 1938. A hned tu máme memy plné srovnání – Sudety jsou ukrajinské separatistické oblasti, Putin je Hitler atd. Bude to ale na porážku agresora stačit? V bonusu na Gazetistu pak samozřejmě neopomeneme ani anexi Královce hrdinnými Čechy a téma anexí najdete tento týden také v Deníku N.
Konec které éry?
5. října 2022
Se smrtí Alžběty II. se rozjelo lamentování nad tím, že skončila jedna velká éra, ten starý dobrý svět, jak jsme jej znali, který už nikdy nebude, jaký býval. Takže jaký býval a jaká éra to vlastně byla? A byla to nějaká éra? A proč tolik Čechů lkalo veřejně nad skonem cizí panovnice? Osobní pieta nebo veřejná hysterie? Na portálu Gazetisto pak v bonusu tentokrát otázky a odpovědi. A samozřejmě jako každou středu najdete Přepište dějiny taky v Deníku N.
Prostějovské přepisování
28. září 2022
Podcast Přepište dějiny po prázdninách vyrazil na svou road show a z několika jejích zastávek přinese také záznam. Tentokrát ze zastávky v Prostějově, kde dojde nejen na Jiřího Wolkera nebo Edmunda Husserla, ale třeba také na Ottu Wichterleho a jeho podíl na manifestu 2000 slov v roce 1968. Na portálu Gazetisto v bonusu pak nemůže chybět ani debata s prostějovským publikem.
Krátký proces
21. září 2022
Trochu se nám tu zase motají pojmy. Politický proces není totéž co proces s politikem. A kdybychom dnes sledovali s bývalým premiérem skutečně politický proces, netáhlo by se to měsíce a roky, jako se tento soud potáhne, ale byl by to krátký proces. Doslova. V bonusu na portálu Gazetistu dojde na politické procesy v naší moderní historii a pokračování seriálu Přepište dějiny najdete jako každou středu také v Deníku N.
Obrazy středověku v kině
18. září 2022
Autoři podcastu Přepište dějiny se vydali do kina a vzali s sebou odborníka na středověk Jakuba Izdného. A tak si jako bonus můžete poslechnout sestřih následné debaty natočené v kavárně pražského kina Lucerna. Debaty, která je spíš jakýmsi prvním dojmem, rozdýcháním a snahou utřídit myšlenky rozháněné více než dvě hodiny Žižkovým palcátem do všech koutů. Jaké obrazy středověku Petr Jákl staví do veřejného prostoru a proč zrovna tyto a zrovna takto? A co to má společného s Janem Žižkou? Plnou verzi najdete na Gazetistu a text na téma Žižka také ve středu v Deníku N.
Otec a syn
14. září 2022
Chtěli byste mít Masaryka za tatu? Profesora, nepřítele národa, poslance, emigranta, tatíčka, prezidenta? Jaké vztahy panovaly u Masaryků doma a jaké vztahy měly děti slavného otce s tatínkem? Kdy jindy se podívat na Masarykovy jako rodinu než 14. září, v den, kdy se Jan narodil a TGM zemřel. Delší verze hovoru na téma Masarykovi samozřejmě na Gazetistu a také v Deníku N.
Zemřel minerální tajemník
7. září 2022
Hodnocení Michaila Gorbačova se v okamžiku jeho smrti rozpadlo zase na dva hlavní proudy – jedni jej chválili za rozpad východního bloku, druzí jej za totéž proklínali. Proč ani u třicet let vysloužilého politika nedovedeme hledět na jeho dílo už s odstupem a racionálně? A co po Gorbym vlastně zůstane? V bonusu na Gazetistu pak dojde například na jeho ženu Raisu i na další témata. Téma Gorbačov samozřejmě také v Deníku N.
Padouch nebo hrdina?
31. srpna 2022
Vstoupit do tématu skupiny bratří Mašínů znamená rozřazení do skupin. Desítky let se nad ním sváří dva nesmiřitelné postoje – buď jsou Mašínové hrdinové protikomunistického odboje nebo vrazi v zásadě nevinných lidí. A protože se téma opět vynořilo ve veřejném prostoru, je načase se podívat, jak a kdo téma kdy přepisoval. V bonusu na Gazetistu pak zase odpovědi na otázky našich podporovatelů a v DeníkuN jako každou středu další díl našeho seriálu.
Kdo je tu fašista?
24. srpna 2022
Tak jsou tu zase fašisti a nacisti. Třeba Andrej Babiš je vidí běžně před svým obytňákem, podle Vladimíra Putina je jich plná Ukrajina i Evropská unie. Kdo ale je fašista a kdo nacista? Ideální příležitost promrskat si některá základní slovíčka. V bonusu na Gazetistu pak po čase zase odpovědi na otázky našich podporovatelů a v DeníkuN jako každou středu další díl našeho seriálu.
Stovka na zvonici
17. srpna 2022
Podcast Přepište dějiny má za sebou první stovku epizod. Oslavíme ji vystoupáním na věž pražského kostela sv. Havla se zvoníkem Ondřejem Boháčem, který mimo jiné stojí za projektem #9801. Připomíná stejný počet zvonů zrekvírovaných za protektorátu z českých a moravských zvonic, kostelů a radnic. Na konci srpna se navíc jako jejich připomínka rozezní nový zvon s váhou 9801.kg. A protože je to stá epizoda, tak ji celou nabízíme všem našim posluchačům a těšíme se do druhé stovky.
Třebíč: Všichni (po)zapomenutí rodáci
10. srpna 2022
Na dějiny často nahlížíme skrze osobnosti, což může být dramatické, emoční, ale také zrádné. Historický kontext se snadno zdrcne na kontext dané osoby a ještě navíc hrozí, že bude z dějiny časem nebo lidmi vypuzena. Několik takových případů slavných i zapomenutých rodáků probral podcast Přepište dějiny při svém vystoupení v Třebíči. V bonusu na portálu Gazetisto pak samozřejmě došlo na dotazy z publika a téma Třebíče a dějiny vnímaných skrze životní osudy rodáků nechybí ani v pravidelném seriálu v Deníku N.
Technokrat moci
3. srpna 2022
Osudy nejdéle sloužícího československého premiéra Lubomíra Štrougala zůstávají dnes trochu ve stínu postav jako Gustáv Husák nebo Miloš Jakeš. Štrougal se ale podílel nejen na normalizaci, ale i na dění v padesátých a šedesátých letech, přičemž dlouhodobá snaha o jeho potrestání vyznívá nakonec do prázdna. O tomto technokratovi moci opět nejen v našem podcastu, ale i v Deníku N.
V létě do muzea: Národní památník na Vítkově
27. července 2022
Národní památník na Vítkově je místo, jehož význam se hned několikrát změnil, až nakonec zůstává stát trochu stranou našeho dnešního vztahování se k tradicím státu a státnosti. Původní záměr zakladatelů se za desítky let vlastně dokonale rozplynul. Tématu Vítkova se samozřejmě věnuje také tradiční středeční díl seriálu Přepište dějiny v DeníkuN.
V létě do muzea: husitská pavéza i smazaný oltář
20. července 2022
Prázdninové procházky Národním muzeem a jeho historickými expozicemi pokračují. Tentokrát jsme přizvali historika Alberta Kubištu a prošli s ním expozici věnovanou husitství, reformaci a náboženským aspektům života v Čechách mezi Husem a Bílou horou. Chybět nebudou originální a až komiksové pavézy nebo ukázka dobového obrazoborectví. Kompletní verze tohoto setkání ke slyšení na portálu Gazetisto. Tématu dějin v expozicích Národního muzea se věnuje také středeční díl seriálu Přepište dějiny v DeníkuN. A za týden vyrazíme do památníku na Vítkově.
V létě do muzea: Fügnerův pes a Máchova lebka
13. července 2022
Někdo v létě jede do hor, někdo k moři, Přepište dějiny si vyrazily do muzea. První z našich prázdninových procházek zamíří do expozice dějin, konkrétně části 19. století v Národním muzeu a průvodcem bude historik Martin Sekera. Proč si zakladatel Sokola nechal vycpat svého psa, jak vypadala lebka Karla Hynka Máchy a co všechno můžete potkat na stole hojnosti vědeckého poznání mapujícím vědecké poznání od konce 16. století? A pokud by vám krátká procházka nestačila, na portálu Gazetisto najdete její o hodně delší verzi.
Národní mučedník a první komunista?
6. července 2022
Obraz Jana Husa se proměňoval a pragmaticky využíval už od 15. století. Ale až národní obrození a dvacáté století s ním skutečně zamávaly. Ze středověkého katolického kněze jsme už udělali mučedníka pro národ, sociálního reformátora i prvního komunistu. Jak se komu hodí. Stranou tak zůstal jeho boj za pravdu, asi se nehodil. V bonusu na portálu Gazetisto tentokrát dojde také na Husa ve filmu – raději Vávrův komiksový patos nebo Svobodovo hledačství a tápání?
Olomouc má tváří moc
29. června 2022
Olomouc jako centrum Moravy, církevní město, nebo univerzitní? A co ten orloj? Je to sorela nebo středověk? A jak s tím vším souvisí Krčmáňská aféra nebo takový Evžen Rošický. Podcast Přepište dějiny 15. června zastavil při svém putování po Česku právě v Olomouci. V bonusu na portálu Gazetisto pak jako obvykle zvídavé otázky olomouckého publika. V DeníkuN pak nemůže chybět jako každou středu seriál Přepište dějiny, tentokrát taky na téma Olomouc.
Fake news tu byly vždy
22. června 2022
Rituální pověra, mandelinka bramborová vysazená u nás imperialisty, Akce Neptun, Palachův studený oheň… Fake news nejsou žádná moderní vymoženost. Jaké jsme už zažili a proč jim pořád věříme? Podcast Přepište dějiny tentokrát vznikal na zahradě u grilu, ale témata probírá vyloženě vážná. V bonusu na portálu Gazetisto pak navíc mýty o Jaltě 1945, vysílačce Vltava v roce 1968, Atentát na kulturu, Svědectví od Seiny nebo o tom, jak Havel nezavřel slovenské zbrojovky. A jako každou středu na stejnou notu také článek v DeníkuN.
Bonus z vily Miroslava Zikmunda
17. června 2022
Přepište dějiny při své návštěvě ve Zlíně nemohly vynechat vilu Miroslava Zikmunda. Do jejích zákoutí nás vzala ředitelka nadačního fondu Zikmundova vila Magdaléna Hladká. Jak měl legendární cestovatel popsané pojistky? Proč si maloval plán zahrady? Kde spal Václav Havel? A měl Miroslav Zikmund stůl uspořádaný podle Leffinqwella nebo podle Bronštajna? pro naše posluchače dvanáctiminutová ochutnávka, pro podporovatele na Gazetistu celá procházka.
Zlín přepsaný na Gottwaldov
15. června 2022
Na konci května natáčel podcast Přepište dějiny svou zlínskou epizodu přímo v Komenského parku ve Zlíně v rámci Zlín film festivalu 2022. Byl Tomáš Baťa kapitalista nebo vybudoval sociální projekt? Mohl Jan Antonín jednat jinak? Jak místní brali poúnorové přejmenování města na Gottwaldov a jak se jim líbil film Botostroj? V bonusu na Gazetistu podporovatele čeká ještě diskuse, kterou s oběma autory podcastu a festivalovým publikem vedl Vladimír Kroc. Samozřejmě ani tentokrát nechybí článek na baťovské téma také ve středečním DeníkuN. A v pátek se ještě můžete těšit na další zlínský bonus – tentokrát z vily Miroslava Zikmunda.
Václav svatý přepsaný
8. června 2022
Přepište dějiny se tentokrát vydaly do Staré Boleslavi a přímo v bazilice sv. Václava natočily díl o tom, jak a kdo všechno v minulosti politicky využil, zneužil a překroutil odkaz svatého Václava. A známe vůbec tohoto světce? Nebo jsou to jen legendy, které si vždy naplníme svým obsahem? Na Gazetistu pak ještě můžete získat více než hodinový bonus, kde Martin Groman a Michal Stehlík odpovídají na otázky publika, a stále se dost točí kolem Václava a jeho tradice. A stejné téma jako obvykle také v DeníkuN.
Katyň se přepisovala od začátku
1 června 2022
Masakr polských důstojníků v Katyni v roce 1940 je dodnes symbolem překrucování a přepisování dějin a do současnosti komplikuje polsko-ruské vztahy. V bonusové části na Gazetistu navíc osudy spisovatele Kožíka a patologa Hájka, kteří do Katyně vyjeli na příkaz nacistů. A po zbytek života se s tím vyrovnávali. Stejné téma vás čeká samozřejmě také tento týden v DeníkuN.
Bonus: Rozhovor s Vojtěchem Kynclem o roce 1942
27. května 2022
Seriál věnovaný událostem roku 1942 uzavřeme bonusovým rozhovorem s historikem Vojtěchem Kynclem. Věnuje se období protektorátu a speciálně činnosti výsadku Silver A v Pardubicích a okolí, obci Ležáky nebo Lidicím. Úvod hovoru patřil ale historicky doložitelným okolnostem útoku na Reinharda Heydricha přesně před 80 lety. Byl v zatáčce s Gabčíkem a Kubišem také Valčík? A měl zrcátko? Kolik nacistů padlo při boji v kostele? Měli výsadkáři v Resslovce samopal? A proč kopali díru z krypty do kanalizace a kopali ji? Celý rozhovor pak najdete na Gazetistu.
Důsledky atentátu
25. května 2022
Odstranění Reinharda Heydricha dalo Edvardu Benešovi argument při jednání se spojenci o budoucím uspořádání poválečného Československa. Nešlo ale jen o zneplatnění Mnichova, budoucí hranice, ale třeba i o vysídlení Němců a také se ve stejné době otevřelo intenzivní jednání mezi naším západním exilem a Moskvou. Prostě čin dalekosáhlých důsledků. Pro podporovatele na Gazetistu k tomu bonus o československém politikovi německého původu Wenzelu Jakschovi a jeho roli v londýnském exilu v roce 1942. Důsledkům atentátu se tento týden věnuje také aktuální článek Přepište dějiny v Deníku N.
Kolaborant se vždy hodí
18. května 2022
Českým veřejným prostorem se i desítky let po válce vznáší pojem kolaborant. Sáhnou po něm s chutí všichni, zleva i zprava, protože funguje jako emoční nálepka, kterou označíme protivníka a nemusíme se vysilovat racionální argumentací. Jaké podoby ale měla česká kolaborace? Tomu se věnuje třetí část seriálu, kterým se v květnu Přepište dějiny vrací k roku 1942 a jeho kontextům. Pro podporovatele na Gazetistu ještě bonus o Emanuelu Moravcovi a tématu kolaborace se tento týden věnuje také aktuální článek Přepište dějiny v Deníku N.
Reinhard Heydrich nebyl jen vrah Čechů
11. května 2022
Když v září 1941 přijel Heydrich do Prahy, Češi jej vlastně neznali. Ale známe ho dnes? Víme, koho vlastně Gabčík s Kubišem zneškodnili? „Jen“ vraha českého národa nebo strůjce holocaustu, superšpiona, ředitele Interpolu a muže pro Třetí říši více než podstatného? O tom bude další díl seriálu o roku 1942 a v bonusu na platformě Gazetisto také odpovědi na zvědavé otázky. O Heydrichovi také aktuální článek Přepište dějiny v Deníku N.
Jiné jaro 1942
4. května 2022
Květnové oslavy 80 let od útoku na Reinharda Heydricha budou v květnu letošního roku masivně připomínány. V sérii čtyř dílů se tedy Přepište dějiny zaměří na různé aspekty roku 1942. V první části se podíváme na dění na západní, východní i africké frontě, i na roli Slováků nebo Rakušanů v dané době, tolik nepodobné té naší. V bonusu pro podporovatele na Gazetistu pak přiblížíme třeba plán na československo-polskou poválečnou konfederaci. Stejné válečné téma na vás čeká také v Deníku N.
Bonus: Cesta do Životic s Karin Lednickou
29. dubna 2022
Autorka bestselleru Šikmý kostel, Karin Lednická, vydala útlou knížku připomínající životickou tragédii z roku 1944. Ideální příležitost, aby se autoři podcastu Přepište dějiny vydali na místo činu a v památníku v Životicích o knize i dávných událostech hovořili přímo s autorkou. Karin Lednickou vyzvedli v Ostravě a cestou vznikl tento reportážní bonus – pozvánka k poslechu celého rozhovoru, který najdete na portálu Gazetisto.
S Ruskem v zádech
27. dubna 2022
Tento díl podcastu Přepište dějiny vznikl v autě na D1 cestou do Ostravy. Řeč se stočila k tomu, že s oblibou dnes srovnáváme svou desítky let starou zkušenost s brežněvovským Sovětským svazem s dnešním děním na Ukrajině. Putin přitom jen pokračuje ve svém roky zavedeném scénáři, který si postupně zkouší na mnoha sousedech. Čeho se tolik bojí a proč? Bonusová část na portálu Gazetisto pak kromě mnoha vyšinutých paralel dnešních dní nevynechá ani názory kardinála Duky a samozřejmě pokračuje také seriál v Deníku N.
Rudá Ostrava?
20. dubna 2022
Nový díl podcastu Přepište dějiny vznikl v ostravském Centru Pant za účasti publika. A tak není divu, že tématem jsou hlavně klišé spojená s Ostravou a Ostravskem. Je Ostrava opravdu rudá? A jak se měnil fenomén horníka? Je to region razovitý? A má budoucnost? Bonusová část na portálu Gazetisto nabízí ještě diskusi, kterou s Michalem Stehlíkem a Martinem Gromanem vedla přímo v Pantu Kateřina Huberová. A samozřejmě pokračuje také seriál v Deníku N.
U Kyjeva se bojuje za Prahu?
13. dubna 2022
Kolem války na Ukrajině zaznělo veřejně hned několik asociací na Španělskou občanskou válku – mezinárodní brigády, u Madridu se bojuje za Prahu. Takže je čas se podívat, v čem a proč je to vedle a doufat, že ty příměry nebudou sedět v tom, jak to tehdy dopadlo. Což většinou autoři těchto srovnání poněkud nedomysleli. V bonusové části na portálu Gazetisto zase půjdeme po několika konkrétních osudech interbrigadistů z Československa a stejně tak si o tomto tématu můžete počíst v Deníku N.
Legionáři, výsadkáři nebo lampasáci?
6. dubna 2022
Chvílemi to dnes vypadá, že v Česku jsme odhodlaní bojovat nevídaným způsobem. Jak to vlastně máme s poměrem k armádě? Adorujeme válečné výsadkáře, ctíme legionáře, ale většinou jsme zažili spíš komunistické lampasáky. Proč si víc nevážíme vojáků z našich moderních misí? V bonusové části na portálu Gazetisto navíc příběhy několika (po)zapomenutých československých generálů. Stejné téma najdete tento týden také v Deníku N a v pátek na Gazetistu ještě speciál z Pardubic.
Lenin, Stalin, Putin?
30. března 2022
Srovnávání dnešního vládce Kremlu s jeho předchůdci běží na plné obrátky. Chce být Putin jako Stalin nebo jako Brežněv a dopadne jako Chruščov? A má s nimi vůbec něco společného? Jak jsme vnímali prvního muže SSSR a Ruska v minulosti? Bonusovou část s otázkami a odpověďmi najdete na portálu Gazetisto a také v Deníku N pokračuje seriál Přepište dějiny.
V Brně je klid
23. března 2022
Tento díl podcastu Přepište dějiny vznikl při živém vystoupení v brněnském klubu Šelepka. Téma bylo vzhledem k datu natáčení jasné – 16. březen 1939 v Brně. Podporovatelé na Gazetistu se pak v bonusové části dozví více také třeba o generálu Lužovi a dalších dramatických příbězích z protektorátu. Sledujte také seriál Přepište dějiny v Deníku N.
V tom našem protektorátu…
16. března 2022
16. března 1939 byl první den Protektorátu Čechy a Morava, toho dne byl vyhlášen. Nejen v prvních týdnech, ale v mnoha ohledech po celou dobu navazoval na instituce a síly druhé i první republiky. Do jaké míry byl „náš“ a do jaké „jejich“? Podporovatelé na Gazetistu pak v bonusové části zjistí, jak první den protektorátu prožil filmový magnát Miloš Havel nebo jak okupace změnila život spisovatele Františka Kožíka. Ode dneška najdete Přepište dějiny textově také v Deníku N.
Bonus: Diskuse DeníkuN na téma hrdinství
14. 3. 2022
V sobotu vystoupili autoři podcastu Přepište dějiny na Knižním festivalu v Ostravě. Na scéně DeníkuN s nimi na téma hrdinové a hrdinství hovořil Ján Simkanič. Na nic jsme nečekali a rovnou vám nabízíme sestřih této debaty. Zde odkaz na malou ochutnávku, celá diskuse na platformě Gazetisto.
Bonus: Rozhovor s Milenou Bartlovou
11. 3. 2022
Nedávno vydala knihu o třech ženách své rodiny – matce a babičkách. Ženách, které nebyly jen přívažkem svých úspěšných a dokonce slavných mužů, ale byly samy za sebe. Zde malá ochutnávka, plnou verzi najdete na Gazetistu.
Windischgrätz a jaro národů
V pražských ulicích se nestřílelo příliš často. Barikády tu ale nevyrostly poprvé až v květnu 1945, ale i v roce 1848. Jaké bylo české „jaro národů“ a nezbyla nám z toho jenom Nohavicova odrhovačka?
Jdeme s bonusy a dalšími obsahy na Gazetisto
28. února 2022
Chcete poslouchat náš podcast s bonusy a dalšími obsahy. Od března na Gazetistu.
Sláva Ukrajině!
27. února 20
Tento díl podcastu Přepište dějiny vznikl nadvakrát. Původní verzi natočenou před týdnem jsme vzhledem k vývoji zahodili a povídali jsme o dějinách Ukrajiny a o rozdílech mezi historickou zkušeností a historickým mindrákem a mnohém další ve vlaku, který nás uvážel na setkání s Přepište dějiny do Pardubic.
Lidové milice
22. února 2022
Únor roku 1948 bývá spojován s mnoha fenomény, jedním z nejviditelnějších byly Lidové milice. Jaká ale byla jejich role v komunistickém převratu a jaká později?
Politické hry
16. února 2022
Politický bojkot nezažívají olympijské zdaleka poprvé. Bojkotovány byly hry v Sovětském svazu, stejně jak v USA. Zasáhl do nich terorismu, nacionalismus, všechny totality, války, politika. Až se zdá, že sport samotný zůstává tak nějak stranou. A to ještě nebyla ještě řeč o moci peněz.
Bonus: Rozhovor s Jaroslavem Šebkem
11. února 2022
Pro první bonusový rozhovor podcastu Přepište dějiny jsme k mikrofonu pozvali historika Jaroslava Šebka, který se zabývá dějinami katolické církve u nás. Témata tedy byla jasná, mýty spojené s církví a vírou, osudy kardinálů Tomáška, Vlka i Duky. A také to, kdo současného primase vystřídá a proč kolem výběru panuje takové tajemno a proč nám to vlastně vadí.
Prezenčku podepsals?
9. února 2022
Připomínáme si víc Chartu 77 a její étos nebo Antichartu a její „étos“? Řešíme stále dokola několik dobových celebrit, které podepsaly propagandistické provolání, ale ti, kteří to vymysleli a navlíkli, unikají dál. Stejně jako připomínka odvahy prvních chartistů.
Srovnávání Anny Hogenové
2. února 2022
Filozofka Anna Hogenová vyvolala na počátku roku rozruch svým výrokem, že i dnes žijeme v totalitě, a to v horší než v té před rokem 1989. Oblíbené srovnávání dneška a minulosti ale populární filozofku nezradilo zdaleka poprvé.
Novak Havel z Nazareta
26. ledna 2022
Teniska Novak Djokovič je pro někoho nový Havel, pro další Ježíš Kristus, pro jiné Marie Antoinetta nebo Jesse Owens. Každopádně jeho vykázání z Austrálie je hon na čarodějnice. Stačí, když světová jednička nedodrží pravidla, a už tu máme festival historických paralel.
Jako sedlák u Chlumce
19. ledna 2022
Prezident Miloš Zeman při jmenování ministra zemědělství vytáhl sedláky u Chlumce, kteří za selských bouří prohráli ve velké bitvě. Ale i tak se ten náš selský stav zase vzchopil. Je to páteř národa. Bonmot s hned několika chybami, takže kdo tu dopadl jak sedláci u Chlumce?
Ty naše pohádky české
12. ledna 2022
Prý jsou naše tradiční filmové pohádky ohrožené multikulturalismem. Ale to, že mnohé z nich Vánoce co Vánoce opakují nejhrubší komunistickou propagandu, to nás netrápí. Hlavně, že našli moji rádcové.
https://open.spotify.com/episode/0XNZr7BNplo9WirCmBkOMy?si=d7d9065c10354793Emil nebo hrachovina?
5. ledna 2022
To, jaká výročí si připomínáme, o nás vlastně hodně říká jako o lidech i jako o společnosti. Trumfne letos vědec Mendel běžce Zátopka nebo jim prim vyfoukne básník Skácel? A nebude se nakonec nejvíc slavit Vlasta Burian?
Cena Přepište dějiny 2021
29. 12. 2021
Speciální „silvestrovský díl“! Vyhlašujeme první ročník Ceny Přepište dějiny za rok 2021 o největšího přepisovače dějin. Z deseti nominovaných vybíráme tři finalisty a kdo získá knihu Přepište dějiny s věnováním, to už bude na vás! Hlasujte!
Gott, Miller i feministky
22. prosince 2021
Vánoční díl podcastu Přepište dějiny tentokrát nad historickými knížkami, které by autoři směle doporučili. Třeba do svátečních dní přijdou vhod.
Žalář národů?
15. prosince 2021
Bylo Rakousko-Uhersko žalářem národů? A mysleli si to naši pradědové už tehdy nebo to začala o monarchii zpětně tvrdit až první republika? A kdo dneska vidí žalář národů v Bruselu? A nebyli jsme nakonec takovým žalářem i my sami?
Není pětka jako Pětka
8. prosince 2021
Od ohlášení výsledků letošních voleb se zjevuje v médiích srovnání dnešní pětikoalice s Pětkou stran první republiky, které přesně před sto lety ovládly tehdejší politiku. A to na hodně dlouho. Tak uvidíme, jestli to srovnání nekulhá na všechny nohy.
Tatíček přepisovač
- prosince 2021
Sami jste si o to v naší anketě řekli, takže tentokrát o tom, jak dějiny přepisoval T. G. Masaryk. A to nejen tím, že založil republiku a pak jiní zase přepisovali jeho. On sám s dějinami dovedl zacházet velmi účelově, jak se to jeho politickému programu právě hodilo.
100 let Saši Dubčeka
24. listopadu 2021
V roce 1968 dostal socialismus v Československu lidskou tvář. Usměvavou tvář Alexandra Dubčeka. Co ale bylo za ní a nezbyl nám po něm zase jen mýtus o milém reformátorovi, kterého smetly tanky? Narodil se právě před 100 lety.
Listopadové mýty
17. listopadu 2021
Kdo nám zařídil tu Sametovou revoluci a co tím sledoval? Anežka Česká? KGB? StB? CIA? Marián Čalfa? Nebo rovnou Václav Havel? A jak to bylo se studentem Šmídem? Konspirací kolem 17. listopadu 1989 se vždy vyrojí dost a dost. Představa, že šlo vlastně o vyjednané převzetí moci v poměrně hektických a zmatených kulisách, ta nám přijde najednou hrozně nedramatická.
Trumpova vzpomínka na frontu (na chleba)
10. listopadu 2021
Syn Donalda Trumpa prohlásil, že si pamatuje z normalizačního Československa fronty na chleba. A že brzy budou i v Americe. A hned začala debata, kdo si co pamatujeme. Ale jsou vzpomínky dějiny?
Havlíček do každé doby
3. listopadu 2021
Kde jinde si připomenout 200 let od narození Karla Havlíčka Borovského než v jeho, tedy Havlíčkově Brodě. Podcast Přepište dějiny tak poprvé vznikal v terénu, což je na zvuku trochu znát, ale do příště to vyladíme. Kolik tedy vlastně znáte Havlíčků? A jak to, že se tento kritický novinář hodil skoro za každého režimu a v každé době?
Není kancléř jako kancléř
27. října 2021
Hradní úředníci bývali v minulosti vážení lidé. Pokud bychom se v tomto ohledu chtěli vracet k nějaké tradici, tady je možnost navázat na první republiku, kdy Hrad a kancelář prezidenta vedli lidé, kterí neváhali za republiku riskovat i položit život.
Odcházení pacientů republiky
20. října 2021
Se srovnáním současných zdravotních problémů prezidenta Zemana s neduhy jeho předchůdců se rozthl pytel. A o různá vyšinutí není samozřejmě nouze. Je tu ale co srovnávat? A není to vlastně důkaz, jak málo jsme ušli, když nám dnešek připomíná časy Leonida Brežněva?
Až nastaví zrcadlo…
13. října 2021
Jakou roli hrála zábava v normalizaci a co z tehdejších seriálů, soutěží a estrád jsme si podrželi i do časů porevolučních? A proč ještě dnes mají vysokou sledovanost všechny ty pitavaly a nemocnice na kraji města? Nastavili jsme svému vkusu z dob minulých patřičné zrcadlo?
Věčně živé dekrety
6. října 2021
Benešovy dekrety patří k českým volbám jak strouhanka k řízku. Sice jsou dávno právně vyhaslé, česko-německá deklarace za nimi udělala tečku, ale stejně je vždy někdo oživí. Tu Tomio Okamura, tu Pirátu, tu Miloš Zeman, tu komunisté, tu Václav Moravec… Prostě, když nemáš téma, vraž tam dekrety.
Osudové volby!?
29. září 2021
V moderních dějinách se často volební klání prezentuje jako osudové křižovatky budoucnosti. Někdy tomu tak skutečně bylo, jindy šlo o vyhrocenou předvolební rétoriku, aby se vzápětí nesmiřitelní nepřátelé dohodli…
Premiéři ve stínu Hradu?
22. září 2021
Sice jsme premiérský systém, ale všichni hledí k prezidentovi. Přitom jsme měli premiéry silné, zkušené, ale taky agenty ve službách cizí moci. A jeden to dokonce vydržel 18 let.
Mládí vede
15. září 2021
Mladí to rozhodnou, slýcháme před volbami. Mladí a zvláště studenti stáli skutečně u mnoha velkých dějinných zlomů. Nechyběla jim dravost, odhodlání, víra. Jak už to ale bývá, často jejich iniciační roli převzali staří machři a iluze byly v trapu.
Omluvte se!
8. září 2021
Německý prezident se v roce 2021 pokloní u krypty parašutistů a padnou dotazy, zda se naši politici dokáží omluvit např. za divoký odsun. Dojde i na Willyho Brandta ve Varšavě 1970, ale třeba i na Borise Jelcina 1992. A nesmíme tentokrát zapomenut na širší kontext a historické omluvy Japonců, Nizozemců či Belgičanů…
Emil běží za všechny
- září 2021
Sportovci a dějiny. Start-cíl. Emil Zátopek běží za nové mimořádné směny, Věra Čáslavská odmítá odvolat podpis pod peticí Dva tisíce slov, Václav Ježek s fotbalisty přebírá řád od Husáka a Knoflíček s Kubíkem emigrují ze socialistického ráje.
Pec nám spadla
25. srpna 2021
„Z toho se dostaneme,“ prohlásil po návratu z Moskvy v srpnu 1968 Josef Smrkovský. Nakonec i reformisté jako on ustupovali měsíc za měsícem, až to skončilo českými a slovenskými pendreky v srpnu 1969. Pražské jaro plné nadějí skončilo deziluzí a konzervováním režimu na dalších dvacet let.
Sašo, věř dobrým soudruhům
18. srpna 2021
Pražské jaro to není jen snaha o demokratizaci poměrů v Československu, ale po celou krátkou dobu svého trvání také neustálý spor s pěti státy Varšavské smlouvy, které tak dlouho kritizovaly dění u nás, až ho zatrhly. Marně Brežněv ještě na poslední chvíli vybízel Dubčeka: Sašo, zbav se reformistů, věř dobrým soudruhům.
Příliš krátké jaro
11. srpna 2021
Při vzpomínkách na pražské jaro 1968 se hojně mluví o zklamaných nadějích. Skutečně zklamaní byli skoro všichni účastníci tehdejšího dění, ty naděje byly v tehdejší situaci nesplnitelné.
Kdo začal pražské jaro?
4. srpna 2021
V srpnu se pražskému jaru 1968 nevyhneme. A tak mu věnujeme celý měsíc. Kdo to ale všechno začal a kdy? Alexander Dubček v lednu 1968? Nebo Antonín Novotný mnohem dříve? Nebo Ota Šik ekonomickou reformou? Nebo snad nespokojení Slováci? Jaro bylo prostě ve vzduchu už pěkných pár let před tím.
https://open.spotify.com/episode/7vYhKZF2Jbx47zPlFZGZl4?si=aY06VWIiRVW-jTQdC2pIOQ&dl_branch=1Věčně nevyrovnaní
28. července 2021
Jan Zahradil tvrdí, že kdo se chce vyrovnávat s minulostí, je elitář a má nízké sebevědomí. Časopisy pro paní a dívky jsou přitom plné návodů, jak se s minulostí vyrovnat, samozřejmě s tou osobní. Ale i s tou společenskou by to šlo podle stejných návodů. Jenom mít odvahu. Té se nám za třicet let ještě jaksi nedostalo.
Babice nebo Plánice?
21. července 2021
Před 70 lety padly rozsudky v nejrychlejším soudním procesu v dějinách československé justice. Uplynulo sotva několik dní od vražd v Babické škole a soud už vynesl sedm rozsudků smrti. Máme ale už jasno, jak to v Babicích bylo a proč ještě stále dost lidí rádo věří zkazkám, že celé to byl ďábelský plán StB? Že by za tím byl major Zeman?
Svátky volna
14. července 2021
Slavíme vůbec ještě státní svátky a události s nimi spojené, nebo už jenom máme volno navíc? Co vše se slavilo za první republiky, a proč byl problém s Janem Husem? Co to byla protektorátní neděle? A co takhle zavést Den školek, Karla IV. nebo státní připomínku vítězství v Naganu?
Dovolená s Andělem
7. července 2021
Jet v létě na dovolenou bereme jako samozřejmost. Ale ne vždy to tak bylo. Až za první republiky začíná část občanů trávit týden dovolené cestováním, trampováním a pobyty na letních bytech. Za války se dovolená zpolitizovala a po válce tomu už pak nebylo. A tak dodnes tak trochu jezdíme stále na dovolenou s Andělem, pěkně organizovaně a společně.
27 bojovníků za svobodu?
30. června 2021
Národovecké spolky se rok co rok 21. června potkávají na Staroměstském náměstí a spolu s komunisty si připomíjají popravu 27 vůdců stavovského povstání. Prý to byli první bojovníci za svobodu. Dokonce proti němectví. A vlastně proti nacismu. A proti Bruselu. Za co ale že to oni vlastně bojovali?
Očkování jako za komunismu?
23. června 2021
V souvislosti s očkováním se objevilo množství historických paralel i jiných vymezení. Jako kdybychom se měli opět ocitnou v protektorátu, za komunismu za železnou oponou, případně zaznívají hlasy, že jdeme proti lidské přirozenosti. Téměř jakoby šlo o fatální civilizační střet…
Poslední svobodné…?
16. června 2021
Nástup komunistů k moci nezačíná únorem 1948, jak se generace a generace učily. Začíná to dřív, nejpozději volbami v květnu 1946. A protože od nich uplynuto třičtvrtě století, není možná od věci si připomenout, že kolikrát stačí jedny volby…
Paměť v mramoru
9. června 2021
V čase výročí lidické tragédie zde pravidelně proudí řady potentátů, které sem láká nejen pieta, ale i politické body. O Lidicích, paměti, památnících a dějinách zavřených do mramoru.
https://open.spotify.com/episode/4yraiBo7ajMygy0si8hZlX?si=ylgGqCTiRMGXW7BGPBAZAA&dl_branch=1Dějepis podle Vondrušky
2. června 2021
Napsal už víc knížek než Jirásek. Prodává se jako na běžícím pásu. Akorát se místo středověkých detektivek v posledních letech pustil na pole komentování současného dění se vším jeho multikulturalismem, veřejnoprávní ideologií a politickou korektností. Dějiny přitom berou za své.
Estébé, estébé, co si počnem bez tebe?
26. května 2021
Z označení estébák se za těch třicet let stalo skoro prázdné slovo. Dnes stačí, když novináři nachytají politika při nějaké nepravosti, hned jsou z toho praktiky StB a fízlování. Zamění se podstata toho, jaká StB byla, za historický příměr a je vymalováno. Nepomáhá to všechno ale těm, kteří skutečně páchali za minulého režimu zločiny?
Bez cenzury, bez domova
19. května 2021
Kdekdo, komu dneska editor sáhne na text, křičí: Cenzura! Co by tomu říkali takoví Tigrid, Peroutka a další, kteří před 70 lety zahájili československé vysílání Rádia Svobodná Evropa? Nechtěli žít pod skutečnou cenzurou, museli za svobodou slova odejít z domova. Za své slova ručili činy a životy. Ti věděli, co je cenzura.
Hej, panslované
12. května 2021
Vrbětická kauza a následné vypovězení ruských diplomatů rozvášnily panslovanské běsi. Zase prý máme držet při sobě. Kdo to ale volá a v čích službách? A nebylo to všeslovanství už dávno jen prostředkem, jak rozklížit Evropu?
Hodinky a šeříky
5. května 1945
Jak přijde květen, hned je tu debata jestli osvobození Rudou armádou bylo osvobození nebo další okupace. Jestli se spíš kradly hodinky nebo se mávalo šeříky. A do toho vlasovci, Řeporyje, Koněv, komunisté, populisté… a nakonec strašení další válkou. Připomínáme si konec války realisticky nebo jsme v tom zase jen v zajetí aktuální politiky?
Hurá, pochodují hurávlastenci
28. dubna 2021
Vlastenectví je ušlechtilý cit, když se z něj ale stane politický kalkul, mění se v hurávlastenectví a to má k ušlechtilosti daleko. Už v 19. století se přitom za vlastenectví schovávalo leccos od nacionalismu přes antisemitismus. Stačí nám k vlastenectví jen opakovat slova národ a národní? A není to málo?
O nás vždycky bez nás?
21. dubna 2021
Vždycky za to někdo může – zlá macecha Vídeň, Paříž, Berlín, Moskva, Wall Street, Vatikán a dneska Brusel. Akorát, že dnes jsme součástí „Bruselu“, takže říkat, že tam někdo něco kuje o nás bez nás, je dost vedle. A nebylo to vedle od počátku? A kde to začalo?
Co čtete, chlapi?
14. dubna 2021
Tentokrát „nad dopisy posluchačů“. A protože se často ptáte po nějaké literatuře, tak pár našich tipů – co číst, co asi spíš nečíst, a co možná číst, ale opatrně. Tigrid, Peroutka, Kovtun, Pithart, Kvaček, Suk ale taky Mlynář, Snyder, Heimannová i Šafr ve volném výběru z naší knihovny.
Kellner jako Baťa?
7. dubna 2021
Bezprostředně po tragickém skonu Petra Kellnera se objevilo srovnání – stejně jako Tomáš Baťa zahynul při leteckém neštěstí v šestapadesáti letech. Tím ale veškerá podobnost končí, v dobrém i nedobrém. Jak se měnil obraz českého podnikatele v historii a jakými klišé a povrchními spojením jsme si jej opentlili po roce 1990?
Velikonoční beránek
31. března 2021
Krájíte ho od hlavičky nebo od zadečku? Někdy to vypadá, že s Velikonocemi nemáme spojeno více než pomlázku a beránka-bábovku. Ale kam se poděly všechny ty tradice, zvyky, obyčeje? A hlavně, kam se poděl beránek Boží? Že oni ho zašantročili zase ti komunisti?! Nebo jsme ho dali sami? A jsou Velikonoce veselé?
Překrucování dějin v přímém přenosu
24. března 2021
Nezastíráme, že nás tentokrát inspirovala Jana Bobošíková. Je to už taková tradice – když se chce někdo obout do České televize, zhusta sáhne po argumentaci historií. Někdy se do toho vtáhne Masaryk, někdy Havel, tu zas major Zeman, jindy Ludvík Svoboda a klidně i večerníčky. Kdo chce televizí bít, historický argument si najde.
V krizi jako doma
17. března 2021
Od Sarajeva k Sarajevu, naše moderní dějiny jsou samá krize. Nezvykli jsme si na ně ale až příliš? Neumíme v nich vlastně pobývat s naučenou zkušeností obětí? A jsme oběti nebo neseme také svůj podíl – hlavně v tom, jak krize řešíme?
Zapomínáme na okupaci 1939?
10. března 2021
Alternativní a proruské servery si často stěžují, že se připomíná srpen 1968 a na březen 1939 se má zapomenout. Jakože Německo, Angela, EU atd… Co si kromě faktu okupace v březnu můžeme ale připomínat? Ptát se na charakter protektorátní společnosti? Nebo připomínat náš letitý problematický poměr k Němcům?
Pane, vy jste Hitler!
3. března 2021
Po srovnání s druhou světovou válkou sáhneme často rychleji, než by bylo zdrávo. Kovy je pak Hitler, stejně jako Zeman, covid páchá více škod než protektorát, Kalousek podle Okamury mluví jako soudce nacistického soudu, EU navazuje na Hitlerovu Novou Evropu a Babišova brožurka je nový Mein Kampf. Opravdu?
Obcházení „žvanírny“?
24. února 2021
Když je u nás těžko, obejdeme klidně parlament, tu naši „žvanírnu“, stejně jako ústavu a ani nemrkneme. V září 1938 ani v únoru 1948 se parlament neschází, v srpnu 1968 jedná, ale je to málo platné. Ústava se tolikrát změnila v cár papíru, že to až budí pochyby, jestli jsme ji kdy brali vážně. Není dnešní obcházení parlamentu a ústavy jenom výsledek stoleté tradice?
Naši dnešní svatí
17. února 2021
Je až překvapivé, jak rádi propadáme falešnému mesianismu. Najdeme si v historické etapě statečnou oběť a uděláme z ní symbol nás všech. Válka, to jsou stateční kluci v kryptě, padesátá léta, to je přece Milada Horáková nebo Josef Toufar, šedesátá Jan Palach, sedmdesátá Magor, osmdesátá Václav Havel… Jsme to ale my?
Nemocní ruskými dějinami
10. února 2021
Sputnik V, Navalnyj, Putin, Krym, Koněv, Vlasov… Rusko nám nedává spát a nikdo tomu nebylo jinak. Ale známe ho nebo vše ruské soudíme podle historických zkušeností, mýtů a resentimentů? A kolik máme tradic v českém nahlížení na Rusko? Mnogo…
Hledá se king
3. února 2021
Jsem republika s Hradem. Možná proto pořád hledáme „kinga“, který to za nás všechno ošéfuje, který nás zachrání, který nám řekne. A bylo to tak vlastně vždycky.
Boženo, nefilmuj to
27. ledna 2021
Všichni řeší Boženu. Co jsme se ale o ní dozvěděli? A je smyslem historického filmu, abychom se něco dozvídali nebo něco prožili? Jde to bez pokřivení minulosti? O ztvárnění historických postav a dějů v televizi a filmu rozhodně nemluvíme naposled.
Češi jsou nejlepší
20. ledna 2021
Miláčci velmocí, primusové střední Evropy, best in covid. V historii jsme si tolikrát namlouvali, že jsme nejlepší v tom nebo onom, až jsme tomu uvěřili. Není to důvod, proč je i dnes tak snadné nám namluvit, že jsme zase v něčem pašáci? Třeba i v průšvihu?
Dějepis podle Landy
13. ledna 2021
Vezmi Blaník, Říp, Husa a husity, Žižku, Bílou horu, křižáky, Karla IV., Lipany, legionáře i letce z Anglie, k tomu pořádnou porci patosu, umixuj z toho písně plné příběhů o výjimečných a stále zrazovaných Češích a můžeš se stát trubadúrem současnosti. Jen nesmíš hledět na historickou pravdu realitu…
Národní fronta – zas a znova?
6. ledna 2021
Jak se začnou politické síly u nás spojovat do koalic, hned je z toho Národní fronta. Co to ale bylo? Koalice demokratických stran v prostředí volné politické soutěže? Ale kdeže.
Silvestrovský absurdistán
30. prosince 2020
S českými dějinami se nepobavíte. A pobavíte-li se, leda do smutku. Stejně jsme to ale zkusili a hledali největší historické absurdity, které se dnes kolem nás motají. A že jich je.
Šťastné a komerční
23. prosince 2020
Ach, ty naše staré poctivé české Vánoce. Od předminulého století rodinný komerční svátek, ze kterého postupně vymizelo skoro všechno vyšší a duchovní. Vlastně největší biedermeier, jaký dneska můžete potkat. A nakonec přijde i Zápotockého Děda Mráz.
Máme tu zase normalizaci?
16. prosince 2020
Nová normalizace, neonormalizace, soft normalizace… Prý jsme v tom zase až po uši. Ale je to pravda? Žijeme snad v zemi pod okupační správou?
Návraty Julia Fučíka
9. prosince 2020
Kdo nehaní Fučíka, je revizionista? Co když jen kriticky myslí a nejde od „pangejtu k pangejtu“? Některé mýty z doby komunismu jsme převrátili v antimýty. Nestačí nám odstup, potřebujeme se houfovat pro a proti.
17. listopad: Samet nebo Opletal?
2. prosince 2020
Tu a tam zaznívá, že Sametová revoluce zastiňuje 17. listopad 1939. O co ale v říjnu a listopadu 1939 šlo? A co nám z toho dodnes zůstalo?
100 let s československými komunisty
25. listopadu 2020
Letos jsme ve veřejném prostoru mohli sledovat debatu o výkladu normalizace. Ukázalo se na ní, jak nejasný postoj máme k vlastní komunistické minulosti. Jak tedy došlo k tomu, že v letech 1920/1921 KSČ vznikla? Byl to export z Moskvy nebo domácí logický vývoj té doby? Má český komunismus domácí nebo zahraniční kořeny?
O Bílé hoře
15. listopadu 2020
Jak se díváme na bělohorskou událost 400 let poté. Nežijeme v zajetí národního dějepisu 19. století? A co na to třeba Václav Klaus, Jan Zahradil nebo Jiří Paroubek? Kdo by si myslel, že „odčiňování“ Bílé hory máme již za sebou, patrně se hluboce mýlí… Více v našem podcastu.
O čem to bude
15. listopadu 2020
O čem bude náš podcast? O dějinách. O veřejném prostoru. O výročích, co rezonují. O přepisování dějin. O přepisovačích. A také o tom, kdo ve veřejném prostoru tak rád žongluje s historií. Tak nás poslouchejte!