Přinášíme podcast na téma dějin ve veřejném prostoru, politiky, médií a nepřeberně témat souvisejících.
Ve Vaší oblíbené aplikaci k nalezení pod názvem Přepište dějiny.
Spotify
APPLE PODCASTS
Google podcasts
Gazetisto
HeroheroČeši ve Vídni
12. června 2024
Říká se, že Praha je hezčí Vídeň a Vídeň je fungující Praha. Bývalé hlavní město monarchie má k českým a moravským zemím ze světových metropolí rozhodně nejblíž, takže bylo na čase zajet se podívat mezi Čechy ve Vídni a trochu toto téma prodebatovat. Mimochodem, tušili jste, že ještě dnes je ve Vídni přes třicet českých spolků?
Nekončící příběh první republiky
5. června 2024
Tentokrát jsme si pozvali spoluautory publikace o narativech vzniku Československa v měnícím se čase a prostoru mezi lety 1918 a 1992 Jana Hálka a Borise Moskoviće. To, jak jsme si kdy připomínali nebo zamlčovali příběh vzniku samostatného státu, co jsme zdůrazňovali a co naopak potlačovali, to je opravdu dlouhý, pestrý a dodnes nedokončený příběh. Ideální chvíle podívat se, kdy pro nás byl rok 1918 završením národní revoluce, kdy jen pokračování ruské revoluce říjnové, kdy byl dnem znárodnění a kdy snad ani nebyl…
Valdice podruhé: Jako první řídila valdickou věznici žena
29. května 2024
Série o dějinách českého vězeňství pokračuje druhým dílem specificky zaměřeným na Valdice. Takže se k nám ve zdejším kostele sv. Josefa přidal znalec valdických dějin Roman John a došlo nejen na Albrechta z Valdštejna nebo boromejku, která vedla věznici jako první ředitelka, ale také na pátera Toufara, generála Syrového, novináře Škutinu či Ivana Jirouse a mnohé další.
Crossover s Kanárky v síti
26. května 2024
Fake news, propaganda, informační operace, desinformace, témata, kterými se dnes hojně zabýváme. Takže podcast Přepište dějiny spojil síly s Kanárky v síti a nabízí crossover s Alexandrou Alvarovou a Josefem Holým a prošli jsme tím, jak jsme se propagandou a dalšími tématy vyrovnávali a potýkali ve 20. století.
Valdice poprvé: Kdy bylo v českých věznicích nejvíce plno?
22. května 2024
Přepište dějiny se ocitly za katrem. A to ne obrazně, ale doslova. Dva rozhovory o dějinách českého vězeňství jsme natáčeli v kostele sv. Josefa, který je součástí areálu valdické věznice. Takže jsme opravdu skončili za mřížemi. V prvním díle spolu s námi seděl také historik vězeňství Aleš Kýr a probrali jsme dějiny toho, jak Češi a Moravané bručeli od starého Rakouska po tu Havlovu amnestii.
140 let Edvarda Beneše
15. května 2024
Myslet na moderní československé dějiny znamená myslet na Edvarda Beneše. Jak se dnes vypořádáváme s tímto problematickým politikem, který byl celoživotní demokrat, přesto stál u dvou totalit, které jím založený stát postihly? V bonusu na Gazetistu a HeroHero se pak na Benešův odkaz podíváme skrze myšlenky Jana Patočky a Ferdinanda Peroutky.
Nebyly jen šeříky
8. května 2024
Kdy končí druhá světová válka? Jak pro koho. A nejde nutně jen o debatu mezi 8. a 9. květnem, ale o realitu postupného osvobozování, a také o to, že důsledky války v podobě mrtvých, znásilněných, okradených, zdevastovaných životů se vlečou ještě po generace na mírový květen 1945. V bonusu na Gazetistu a HerHero se detailněji zaměříme na to, jaký dopad měla válka na některé národy a společenské skupiny v Evropě.
Svátek práce
1.května 2024
Boj dělníků za sociální práva, svátek politických stran, studentský majáles, líbání pod rozkvetlou třešní, slavení úrody a plodnosti nebo demošky anarchistů? Co to vlastně byl ten 1. Máj a s ním spojený svátek práce? Jak jsme jej prožívali nebo spíš neprožívali? A čím je nám dnes? V bonusu na Gazetistu a HeroHero navíc probereme májové oslavy v 60. letech od Ginsberga k pražskému jaru.
Speciál: Jede, jede poštovský panáček (díl druhý)
24. dubna 2024
Pošta byla internetem 18. a 19. století. Síť spojující města, regiony, státy, banky, úřady, ale také občany byla váženou institucí, která ve vrcholné době měla jen u nás na 150 000 zaměstnanců. Poštovním muzeem podcast Přepište dějiny provázejí ředitel Jiří Střecha a historik Jan Kramář. Minulá část patřila poště jako takové, dnes se zaměříme na poštovní známky.
Speciál: Jede, jede poštovský panáček (díl první)
17. dubna 2024
Pošta byla internetem 18. a 19. století. Síť spojující města, regiony, státy, banky, úřady, ale také občany byla váženou institucí, která ve vrcholné době měla jen u nás na 150 000 zaměstnanců. Poštovním muzeem podcast Přepište dějiny provázejí ředitel Jiří Střecha a historik Jan Kramář. První část patří poště jako takové, za týden se zaměříme na poštovní známky.
Sovětská puma z Jáchymova
10. dubna 2024
Už v roce 1945 jsme odevzdali Sovětskému svazu své zásoby uranu. Proč na smlouvě trvali a dokonce ji podepisovali i politici nekomunistických stran? Jak moc výhodná smlouva pro Československo byla? A byli jsme opravdu tak zásadní pro sovětský jaderný program? V bonusu na Gazetistu a HeroHero se pak na skok ještě vydáme na Slovensko — mají i tamní prezidentské volby své Benešovy dekrety?
Hledání Josefa Guttmanna
3. dubna 2024
Loni na podzim vyšla kniha Jacquese Rupnika o Josefu Guttmannovi. Čím může být ještě dnes zajímavý komunista vyloučený ze strany v roce 1933? A jak jeho názory na Rusko souvisí s dneškem? Jacques Rupnikem se o Guttmanna zajímá už desítky let, jen najít jeho stopy v USA bylo dobrodružství.
Smlčí-li spisovatel pravdu, lže!
27. března 2024
Právě v těchto dnech uplynulo 95 let od chvíle, kdy 25. března 1929 sedm komunistických spisovatelů zveřejnilo manifest, kterým protestovali proti bolševizaci KSČ. Nebylo to ani poprvé ani naposledy, kdy spisovatelé u nás promlouvali do politiky. Jak to bylo s tím „svědomím národa“? Plná verze tohoto dílu na Gazetistu a HeroHero.
Prázdno Jana Masaryka
20. března 2024
Jan Masaryk je takový český John Fitzgerald Kennedy. Syn významného otce, nesmírně populární ve společnosti, sympaťák, jehož život skončil za dosud ne zcela vyjasněných okolností. I letos se objevila nová badatelská teorie. Proč nás syn TGM tak fascinuje a jaký byl třeba jeho politický výkon? A názor?
Půlkacíř nebo celý rebel?
13. března 2024
Na přání vás, posluchačů podcastu Přepište dějiny, jsme natočili díl o Karlu Krylovi. Hlavně o tom porevolučním. Ale nejen. Změnil se on, nebo společnost? Znali jsme vlastně Karla Kryla člověka nebo jen bratříčka?
Na návštěvě u Jaroslava Foglara
6. března 2024
Spolu s Romanem Šantorou ze Skautské nadace Jaroslava Foglara se podcast Přepište dějiny vypravil do bytu Jaroslava Foglara a probral mnohé detaily nejen z Jestřábovy tvorby, ale také života právě v jednom žižkovském bytě. V bonusu na Gazetistu a HeroHero vám pak nabízíme „setkání“ rovnou s Jaroslavem Foglarem. A to díky unikátní nahrávce Foglarovy příbramské besedy z 6. listopadu 1989, kterou nám poskytl Roman Šantora.
Friedrich řečený Bedřich
28. února 2024
Rok české hudby dorazil k jednomu ze svých vrcholů, připomínce, že před dvěma sty lety se narodil Bedřich Smetana. Můžeme se k němu dnes ještě vztáhnout jako k živé bytosti? Milena Štráfeldová to ve své nové knize zkusila, a tak nás zajímalo, jaký je ten její Bedřich. Nebo Friedrich? Kompletní verzi rozhovoru najdete na platformách Gazetisto a HeroHero.
Putinovy historismy
21. února 2024
Stojan na mikrofon Tucker Carlson dostal před pár dny lekci z dějin Ruska od Vladimira Putina. A nebyl by to aktuální kremelský nájemník, kdyby to nebylo dlouhé, obsáhlé a … zcela vedle. Takže jsme se podívali na aspoň pár momentů, které se po téhle hodině dějepisu jistě zase budou šířit po všech čertech. Takhle to totiž fakt nebylo.
Pomni, pomníky
14. února 2024
Každý pomník je fixace paměti, má nás upozornit, abychom vzpomněli, pamatovali buď na historickou událost či na konkrétní osudy. Zároveň je pomník ale také místem „druhé paměti“, té z doby, kdy byl vztyčen. Vypovídá o těch, kteří jej zbudovali a o jejich době. Když se dnes přemýšlí o novém pomníku obětem okupace roku 1968, vypovídá to něco o srpnu toho roku nebo o dnešním našem pohledu na Rusko? A proč tedy na to jdeme takto oklikou? V bonusu po čase zmíníme pár zajímavých knih.
Gustáv Fico
7. února 2024
Proč se Robert Fico klaní Gustávu Husákovi? A proč to Čechy tak zneklidňuje? A proč velkou část Slováků ani trochu? A co s tím má co dělat Štúr a co Svätopluk? A kdy Fico zneužije třeba Hlinku nebo Štefánika? Zkrátka, opět prožíváme situaci, kdy se ukazují dost zásadní rozdíly mezi Slováky a Čechy. Třeba ve vnímání historie a to dokonce i té společné. V bonus pak opět po čase odpovědi na otázky podporovatelů.
V šatně u Cimrmanů
31. ledna 2024
Před časem jsme uvedli díl věnovaný dějinám v podání Divadla Járy Cimrmana. A protože jsme si řekli, že se ještě budeme muset na pár věcí doptat, vydali jsme se rovnou do šatny divadla a k mikrofonu s námi usedli Zdeněk Svěrák a Miloň Čepelka. Co je ve škole v dějinách bavilo, z čeho čerpali, kdy režim pochopil, že nejde jen o legraci z doby mocnářství?
PřítomnoSTO
24. ledna 2024
Soustředit se na téma a ne se topit v denních lapáliích, to byl cíl Ferdinanda Peroutky, když před 100 lety zakládal politický týdeník Přítomnost. Jak se mu to povedlo a proč na jeho výkon dnes navazovat, o tom jsme si povídali s historiky Marií Jiráskovou a Martinem Sekerou a šéfredaktorem Respektu Erikem Taberym. V bonusu na Gazetistu a HeroHero pak ještě přidáme rozhovor s dnešním šéfredaktorem portálu přítomnost.cz Petrem Fischerem.
100 let bez Lenina
17. ledna 2024
Před sto lety umřel Lenin. Jak se z kluka z měšťanské rodiny stane diktátor? A co vlastně mohlo za to, že uspěl? Známe vlastně dobře Leninův příběh? Nebo nám stačí pár povýšených slov o špatném filozofovi, krvavém tyranu a syfilitikovi? Abychom se jednou nedivili, až jeho úspěch zopakuje další výkonný a vzdělaný suchar.
Zdravotnictví jako za Bismarcka?
10. ledna 2024
Nedávné protesty lékařů s vyjednáváním vlády o podmínkách jejich práce soustředily na chvíli pozornost na stav našeho zdravotnictví. Asi už nikdy nedojde na diskusi o systému zdravotnictví, tak se aspoň podívejme, kde jsou kořeny dnešního systému a co všechno má s těmi minulými společného. Dlouhý a výživný díl, na jehož začátku vyhlásíme také vítěze letošního ročníku satirické soutěže Přepisovač roku.
Rok české hudby, baroka nebo Žižky?
3. ledna 2024
Na prahu nového roku, dřív než se zase pustíme do mapování všelijakého přepisování dějin, vás všechny zdravíme. Jen to dobré a veselé přejeme všem, ať už nás posloucháte na běžných platformách nebo nás podporujete na Gazetistu nebo Hero Hero. Díky moc všem a další rok je před námi. Tak se pojďme mrknout, čí výročí si jistě letos bude český veřejný prostor připomínat a proč.
Třinec: Město přemožené železárnami?
27. prosince 2023
Dnes se můžete s Přepište dějiny vrátit do 24. listopadu, kdy náš podcast vystoupil na Festivalu svobody v Třinci. Řeč byla samozřejmě o sedmidenní válce, ale také o dalších dějinách města spojeného s místním průmyslem. A protože oba pánové trávili v Třinci celý den, samozřejmě se zašli inspirovat do místního muzea a také na hřbitov.
Sport je (taky) politika
20. prosince 2023
Sport je oblíbený prostředek diktatur, jak se dělat lidštější, populárnější a pro své vlastní občany aspoň zdánlivě mezinárodně úspěšnější. Kdo říká, že politika do sportu nepatří, opomíjí dlouhodobé spojení sportu, politiky a byznysu, v němž už dávno žijeme. V bonusu na Gazetistu a HeroHero pak jako každý rok vyhlašujeme nominace do soutěže Přepisovač roku… Tak kdo to bude letos?
Když to nefachá, volejte Harracha!
13. prosjnce 2023
V Národním muzeu byla odhalena nová busta hraběte Jana Harracha, který se v 19. století zásadně zasloužil nejen právě o muzeum, ale také o Matici českou, Národní divadlo, Slovanský dům ve Vídni, budoval železnice i přírodní rezervaci v Krkonoších, propagoval turistiku, miloval češtinu… a samozřejmě přivezl do Krkonoš lyže. Jak to, že jsme na tak zajímavého muže jako společnost zapomněli? Hostem podívání o hraběti Harrachovi je znalec jeho života Jan Luštinec.
Stávka je vždy politická
7. prosince 2023
Někteří politici se před pár dny horšili, že prý aktuální stávkové snahy lékařů a učitelů jsou politicky motivované. Tak jsme se vydali do 20. století a hledali nějakou nepolitickou stávku. A co byste řekli? Ani jedna. A v bonus na Gazetisto a HeroHero jsme se pak podívali třeba na to, která porevoluční stávka byla vůbec nejdelší.
Zábava jak za socíku?
29. listopadu 2023
Proč je současná televizní zábava podobná té normalizační? Čím to je, že velké revuální show jsou populární naskrz generacemi a proč dobře fungují ve většině zemí světa? Je Star Dance Televarieté dneška? V bonusu na Gazetistu a HeroHero se pak ještě mrkneme na pár seriálů i na to, proč natočit u nás za socialismu horor byl fakt horor…
Známe Slovensko? – Host Juraj Buzalka
22. listopadu 2023
Juraj Buzalka je sociální antropolog, jeho pohled na společnost tedy není politologický, ani sociologický… Ale dost otevřený a kritický. Jací podle něj jsou dnešní Slováci a proč Češi „svým bratrům a sestrám“ nerozumí? Nová kniha Juraje Buzalky nese název Postsedliaci, tak jsme se nad ní potkali. Přidejte se.
Listopadový převozník Čalfa
15. listopadu 2023
Když se mluví o listopadu 1989, koncentrujeme se hlavně na Václava Havla, Václava Klause, Petra Pitharta a další tehdy začínající politiky. Jaká ale byla role Mariána Čalfy a proč se zrovna on stal „převozníkem“ z komunismu do demokracie? V bonusu na Gazetistu a HeroHero se pak zaměříme na aktuální otázku česko-lichtensteinských vztahů. A že zdaleka nezačaly včera. Ani v roce 1945…
Rozhovor s Radkou Denemarkovou
8. listopadu 2023
Jak se píše o moderních dějinách a jak na to reagují čtenáři u nás nebo třeba v Německu či Číně? Po čase místo obvyklého dílu rozhovor, tentokrát se spisovatelkou Radkou Denemarkovou. Probrali jste třeba také, co říká na tvrzení o vyšší umělecké pravdě, která je více než historická realita atd. Prostě tento týden Přepište dějiny s hostem.
Škola základ života
1.listopadu 2023
Reforma školství je věčně živé téma. Co ale vlastně přinesla Marie Terezie? Kdy se zakázaly tělesné tresty? Proč se učitelky nesměly vdávat? A kolik nových škol postavila první republika na Slovensku a v pohraničí? Prostě dítě je už od 18. století v moci státu. V bonusu na Gazetistu a HeroHero pak dojde na dětství a školu „za totáče“.
Rozumíme Polsku?
25. října 2023
Jedni se radují, že v Polsku zvítězil zdravý rozum, druzí smutní, že tradice a konzervativní hodnoty jdou od válu. Rozumíme ale vůbec Polsku? A rozuměli jsme mu někdy? Jaké byly hlavní zápletky vzájemných vztahů ve dvacátém století. Překvapivě jich zase tak mnoho nebylo. Polské téma samozřejmě také v bonusu na Gazetistu a HeroHero i v DeníkuN.
Jste tu zase první…
18. října 2023
Izrael zažívá těžké časy a chválí při tom Českou republiku, že jej podporuje stejně jako v roce 1948 při založení židovského státu. Je to od Izraelců velmi milé, že vynechávají všechny další zákruty vzájemných vztahů nebo spíše nevztahů, na které bychom dnes navazoval asi nechtěli. Československo-izraelské vztahy a některé dramatické osudy nejen v běžném díle, ale i v bonusu na Gazetisto a HeroHero.
Dík a zůstaň v exilu
11. října 2023
Fenomén exilu a emigrace patří k českému a slovenskému dvacátému století. Přesto s ním máme, zdá se, tradičně problém. Sice za šíření dobrého jména Česka ve světě dáváme ceny, ale na druhou stranu nasloucháme řečem o tom, že tito lidé nezažili to, co společnost prožila pod komunismem, nemají proto mluvit do jejího dalšího vývoje. V bonusu na Gazetistu a HeroHero pak po čase odpovědi na vaše otázky.
Cimrman a dějiny
4. října 2023
V říjnu 1967 zahájilo činnost DIvadlo Járy Cimrmana a dodnes ho to nepřestalo bavit a nás s ním taky ne. Jak ale pracují hry českého génia s dějinami a kolik dnešních Čechů ví aspoň něco o 19. století právě z přednášek cimrmanologů? Nejvyšší čas se na to podívat. V bonusu na Gazetistu a HeroHero se pak zaměříme na České nebe, dějinami nejvíc prodchnutou hru DJC.
Na Oscara jedině s dějepisem
27. září 2023
Do klání o filmové ceny Oscar posíláme Bratry, tedy film o Mašínech. Pokud zdejší kinematografie v soutěži zabodovala, bolo to s filmy s výrazně historickými náměty — Obchod na korze, Ostře sledované vlaky, Kolja. Proč se historické filmy těší takové popularitě u diváků i filmařů a co jimi říkáme o dnešku? V bonusu na Gazetistu a HeroHero pak doporučení na Oppenheimera a Angelu.
Jelcin před 30 lety rozehnal parlament
20. září 2023
Parlament zděděný ještě po Sovětském svazu právě před 30 lety rozpustil ruský prezident Boris Jelcin. Co se to v roce 1993 v Moskvě dělo a kdo je padouch a kdo hrdina? A o co šlo? O pravomoce, moc a v důsledku o vzestup oligarchů ovlivňujících ruskou politiku. V bonusu na Gazetsitu a HeroHero pak probereme Borise Jelcina jako takového. A stejné téma tento týden také v Deníku N.
Proč neslavíme SNP?
14. září 2023
Jsou svátky, které se dřív slavily povinně a dnes z veřejného prostoru zmizely. Pěkným příkladem je Slovenské národní povstání — zatímco Češi a Moravané jeho výročí nijak neprožívají, na Slovensku se pravidelně stává dokonce předvolebním tématem, asi jako u nás dekrety. Proč tomu tak je? V bonusu na Gazetistu a HeroHero pak projdeme základní momenty povstání.
Bonus: Mnichovský speciál 1938 – hranice
8. září 2023
Kde vlastně začíná Mnichovská krize roku 1938? Karlovarskými požadavky? Anšlusem Rakouskem? Nástupem Hitlera k moci? Nebo už versailleským mírem? Stěžejním pojmem krize léta roku 1938 byly hranice. A tak od nich začneme seriál, ve kterém se během září podíváme na různé aspekty Mnichova.
https://prepiste-dejiny.gazetis.to/bonus-serial-mnichov-1938-hranice?preview=bYSAeeggCKUZkažená kolektivní šarže
6. září 2023
Uplatňování kolektivní viny a dehumanizace celých skupin obyvatel. Ne, to nemluvíme o druhé republice, třetí říši, protektorátu nebo antisemitismu politických procesů 50. let. Mluvíme o dnešku. Tak se pojďme kouknout, jak to většinou končilo. V bonusu na Gazetistu a HeroHero se pak vracíme k několika výrokům z horka, které v poslední době vtáhly historii do veřejného prostoru. Třeba, kdo byl český Prigožin?
Bonus: Přepište manželství
31. srpna 2023
Podcast Přepište dějiny se letos zúčastnil také Pride pride, kde 9. srpna vystoupil s tématem Přepište manželství. Kdo tady vlastně komu co přepisuje? Co je to tradiční manželství a kdo s tímto pojmem jak zachází? A co s tím má společného hovězí nebo kuřecí? A není nakonec manželství spíše skořápka, kterou v každé době nějak naplňujeme a trvat na nějaké staleté tradici je spíš na vodě? Samé otázky.
https://prepiste-dejiny.gazetis.to/bonus-prepiste-manzelstvi?preview=x1chbH1OfrsLéto u Sidonie Nádherné – Karl Kraus
30. srpna 2023
Poslední prázdninový týden posedí Přepište dějiny u kamenného stolku v zámeckém parku ve Vrchotových Janovicích, u něhož Karl Kraus napsal své stěžejní dílo Poslední dnové lidstva. Krausův vztah k Sidonii Nádherné a její k němu byl stejně vášnivý a zásadní jako spletitý, a tak není divu, že na něj také dojde. A jaký měl Kraus vztah k Československu? A co si o něm myslel třeba Ferdinand Peroutka?
Bonus: Dny před invazí 1968
21. srpna 2023
Podcast Přepište dějiny vystoupil 17. srpna v rámci dne otevřených dveří na ministerstvu dopravy. A protože tato budova byla desítky let sídlem ÚV KSČ, řeč samozřejmě byla o srpnu 1968. Spíše než samotné okupaci jsme se věnovali dnem, které invazi bezprostředně předcházely. Hostem v druhé půli pak byl slovenský literární historik, hungarista a politik Rudolf Chmel.
Léto u Sidonie Nádherné – procházka zámkem Vrchotovy Janovice
16. srpna 2023
Poslední prázdninové týdny stráví Přepište dějiny ve Vrchotových Janovicích. V prvním setkání projdeme zámkem a pestrou historií rodu Nádherných z Borutína spolu s místní kastelánkou Ludmilou Fiedlerovou. Chybět nebudou perličky ze života v 19. století ani třeba pušky utopené v místním rybníce.
Jiné tváře Velké války
9. srpna 2023
V létě roku 1914 se rukovalo do Velké války. My ji dnes vidíme skrze především naše dějiny – legie, rozpad monarchie, Švejk… Ale byly tu i další známé i pozapomenuté děje, které se ve stejné době děly na evropském kontinentu a s válkou tak či onak souvisely. V bonusu pak probereme mumraj historických výkřiků, který provázel odchod Milana Kundery.
Čtvrtstoletí od velké koalice
2. srpna 2023
Stejně jako loni v létě, také letos jsme natáčeli v altánu u grilu a téma bylo pěkně žhavé. Říkalo se jí opoziční smlouva, ale vlastně to byla smlouva o velké koalici. Možná o dost větší, než bývá dokonce zvykem. Prorůstala totiž nejen do politické, ale především ekonomické až mafiánské struktury a měla za následek zásadní propad důvěry polistopadové společnosti v politiku. Ale jen části. Zbytek se držel Klausova sloganu: Nic nekončí, jedeme dál. A jeli.
Léto na Strži: Firtové (s unikátní nahrávkou!)
26. července 2023
Poslední z podvečerních setkání pod pergolou v Památníku Karla Čapka na Strži bude svým způsobem unikátní. Spolu se Zdeňkem Vackem a Kristinou Váňovou připomene Čapkovy přátele, bratry Julia a Leopolda Firtovy a krátce také Leopoldova syna Pavla. Zazní navíc několik ukázek z nikdy nezveřejněné nahrávky, kterou Juliu Firtovi poslali k jeho osmdesátinám z New Yorku jeho přátelé — Ivo Ducháček, Karel Steinbach, Jan Stránský a Ferdinand Peroutka.
https://open.spotify.com/episode/3KMpI0WhhYcKDN92lizgFS?si=c4340f1f0dec431a
Léto na Strži: Ferdinand Peroutka
19. července 2023
Třetí část letošního červencového posezení pod pergolou v Památníku Karla Čapka ve Strži věnujeme spolu se Zdeňkem Vackem a Kristinou Váňovou Ferdinandu Peroutkovi, který měl v letním domě spisovatele Čapka svůj soukromý pokoj. A má ho tu vlastně dodnes.
Léto na Strži: S Karlem a Olgou na letním bytě
14. července 2023
Červenec tráví podcast Přepište dějiny v Památníku Karla Čapka ve Strži u Dobříše. V druhé části se s ředitelem památníku Zdeňkem Vackem usadíme pod pergolou a budeme si povídat o tom, jak Karel Čapek a jeho manželka ve svém letním domě žili. Nakonec se k nám připojí ještě jeden host.
Bonus: Svitavské osudy
7. července 2023
Prázdninový čas může být ideální chvílí na výlet nebo na nějaký ten návrat, a tak se s námi v bonusech budete moct vydat na další vystoupení podcastu Přepište dějiny, na které se zatím nedostalo. Tentokrát to budou Svitavy, kde se vystoupení konalo 24. dubna a řeč byla nejen o slavných rodácích jako Valentin Oswald Ottendorfer nebo Oskar Schindler, ale také o tragédiích konce války a následné přeměně dříve výrazně německého města.
Na Čapkově Strži
5. července 2023
Nedávno jsme vyrazili do památníku Karla Čapka na Strž, který polovina Přepište dějiny důvěrně zná ze svého průvodcovského působení během studentských let. S ředitelem Zdeňkem Vackem jsme si prošli celou expozici, probrali jsme Karla Čapka, Ferdinanda Peroutku, včetně „vlevo dole“ přímo v expozici, došlo ale také na méně známé, ovšem o to zajímavější osudy bratří Firtových.
Radkin mezi historií a psychiatrií
28. června 2023
Dlouho už jsme tu neměli díl zaměřený na konkrétní osobnost. Ale blogy Radkina Honzáka se historickými paralelami hemží tolik a tak zběsile, že na ně jednou dojít muselo. A v bonusu jsme samozřejmě nemohli minout přejmenování Koněvovy ulice. Kdo byl vlastně ten Hartig?
Přepište Palackého!
21. června 2023
Podcast Přepište dějiny se 14. června vypravil do Olomouce, kde si tamní univerzita připomínala 225 let od narození Františka Palackého. A tak byl nejvyšší čas podívat se, co vlastně z „otce národa“ dodnes zbylo a kdo si jej jak v minulosti přepsal. V bonusu na HeroHero a Gazetistu vás pak čeká diskuse s návštěvníky debaty v olomoucké Pevnosti poznání. A téma Palacký samozřejmě také tento týden v Deníku N.
Vláda kolaborantů?
14. června 2023
Na politiky protektorátu nahlížíme dvojí optikou – buď jsou to hrdinové jako generál Eliáš nebo kolaboranti jako Emanuel Moravec. Jaké ale byly osudy například ministrů Eliášovy vlády? Mohl on nebo prezident Hácha udržovat kontakty s exilem bez opory v dalších figurách tehdejší politiky? A jak dopadli? Příběhům protektorátních ministrů patří nejen nový díl, ale také bonus na Gazetistu a HeroHero, stejně jako článek v Deníku N.
1942: Odboj, kam se podíváš
Rok 1942 v Evropě, to nebyl zdaleka jen atentát na Heydricha a všechno, co s ním souviselo. Spíše naopak – partyzáni se formují v Bělorusku, na Ukrajině, v Pobaltí, Polsko má svou Zemskou armádu, odbojáři se činí ve Skandinávii, Beneluxu, Francii, ale i v Řecku, Jugoslávii, ale dokonce i v Německu, Rakousku a dalších zemích. V bonusu na Gazetistu a HeroHero tentokrát zase krátká přehlídka historických paralel, které urodil Twitter a další sítě za poslední týdny – Jindřich Rajchl, muzeum totality, Trikolóra, smlouva s USA i Eduard Stehlík a další.
1953 – Nebouřila se jen Plzeň
1.června 2023
Před 70 lety, 1. června 1953, začala v Československu měnová reforma. Peníze se měnily i v poměru 50:1 a přestože režim hlásal, že tím sahá na peníze buržoazie a šmelinářů, dotklo se to masivně i dělníků. A ti začali bouřit. Nejen v Plzni, ale i v Bohumíně, Vimperku či Praze. Revoltovali ale proti režimu, jak se to často vykládá? Na téma měnové reformy tentokrát také bonusová část na Gazetistu a HeroHero a také tradiční středeční článek v Deníku N.
Za šumavským Baťou do Vimperka
26. května 2023
Podcast Přepište dějiny dorazily 17. května do Vimperka, města s velkou tiskařskou tradicí, které v 19. století promění Johann Steinbrener a následně jeho synové. Založí jednu z největších tiskáren v monarchii a dotáhnou to až do New Yorku. Úspěšné město ovšem fatálně promění druhá světová válka a vysídlení německého obyvatelstva. O tom všem a o mnohém dalším se v místním Herrenhausu vedla debata, do které kromě návštěvníků vstoupil také historik Ladislav Čepička.
Smrt si říká Ploština
24. května 2023
Na konci druhé světové války zažilo Valašsko několik tragédií souvisejících se střetem okupační moci a partyzánských oddílů. Pasekářská obec Ploština se i díky Ladislavu Mňačkovi stala symbolem těchto událostí. Symbolem ihned po válce řádně přepsaným. Problematickými osudy Ploštiny se tento týden zabýváme nejen v běžném dílu, ale i v bonusu na Gazetistu a HeroHero a v článku Deníku N.
Bonus: Speciál prezidenti – Miloš Zeman
19. května 2023
Tak dlouho se Václav Klaus a Miloš Zeman politice 90. let stýkali a potýkali, až Zeman Klause nakonec dokonale zastínil. Jako první přímo zvolený prezident se na Hradě pustil do kousků, na které si jeho předchůdce nedovolil ani pomyslet. Obcházení a ignorování ústavy, rozeštvávání společnosti, nepokrytá služba Rusku a Číně, spolupracovníci, kteří si z Hradu a Lán udělali výnosný byznys.
https://prepiste-dejiny.gazetis.to/bonus-serial-prezidenti-milos-zeman-750e2cSto let českého rádia
17. května 2023
Před sto lety, v květnu 1923, se ze stanu ve Kbelích poprvé začal pravidelně šířit československým éterem rozhlasový signál. Jaké byly představy o novém médiu v prvních letech jeho působení u nás i ve světě? Jaký vliv na to měl Titanic a co si o rádiu myslel Bertold Brecht? V bonusu na Gazetistu nebo HeroHero vás pak čekají osudy rádia po válce i po listopadu 1989 a hledání smyslu veřejné služby. Článek ke sto letům rádia nechybí tento týden ani v Deníku N.
Bonus: Speciál prezidenti – Václav Klaus
12. května 2023
Zásadní výkon podal jako ministr financí a premiér. Jeho prezidentských deset let zastínila amnestie na konci mandátu, pro kterou jej Senát dokonce žaloval za vlastizradu. Starý bílý muž nadávající na mraky uprostřed hned několika kulturních válek a vlastních -ismů jako havlismus, genderismus, homosexualismus… Odpůrce EU, přítel Ruska a zakladatel vlastního institutu. Václav Klaus.
https://prepiste-dejiny.gazetis.to/bonus-special-prezidenti-vaclav-klaus-991986Benešův posel
10. května 2023
Podcast Přepište dějiny se 27. dubna vydal do divadla D21 na představení tvůrců Divadla DRAK Tomáše Jarkovského a Jakuba Vašíčka Benešův posel. Vůbec první divadelní zpracování tzv. Nečasovy mise se nedrží jen několika dní v životě Edvarda Beneše, ale rozepíná jeho osud mezi Masaryka se Štefánikem na jedné a Stalina na druhé straně. Po představení si autoři podcastu sedli s autory hry do zkušebny a rovnou natočili povídání o tom, jak Beneše dostat na divadelní scénu a jak jeho postavu vlastně vnímat. Takže hurá s námi do divadla. Nebo spíš do zkušebny.
Všude lidé, v Chomutově Němci
3. května 2023
Na svých cestách po republice dorazil 19. dubna podcast Přepište dějiny do Chomutova. Došlo na rodáky české i německé, poválečné vysídlení, zemi Františka Josefa a další témata. V bonusu se pak rozproudila debata o místní identitě a jejím prožívání i o tom, kdy se rány dvacátého století konečně zacelí.
Komu dajli medaili
26. dubna 2023
Pomalu se začínají sbíhat nápady na ty, kteří by si od prezidenta zasloužili nějaké to vyznamenání. Vezmou to někteří tentokrát nebo budou zásadoví? Nebo jim vadil jen Miloš Zeman? A dostanou to Mašíni? A nebude se opakovat skandál s Bradym? A co Jan Tleskač? Jak jde v Čechách o medaile, neznáme bratra. V bonusu na Gazetistu a HeroHero pak po čase zase zalistujeme několika knihami, které nás v poslední době oslovily.
Když za Haškem, tak na Lipnici
19. dubna 2023
Před sto lety umřel a před sto čtyřiceti narodil Jaroslav Hašek. A tak jsme se na oslavu vydali za ním na Lipnici. Trochu jsme hledali klíče od jeho domku, trochu koukali po kraji a nakonec se s kastelánem a místostarostou Lipnice Markem Hanzlíkem prošli Haškovým bytem. Na oslavu flamendra, humoristy a bohéma, ale i bolševického komisaře nebo legionáře dnešní reportážní díl komplet pro všechny.
Oportunista od kolébky
12. dubna 2023
Před 150 lety se narodil Antonín Švehla. Lídr agrárníků, zakladatel státu, jedna z nejvýraznějších figur první republiky. Přesto dnes v paměti společnosti nemá zrovna pevné místo. Čím to? V bonusu na Gazetistu a HeroHero probereme Andreje Babiše, který si chce koupit nezávislého historika, stejně jako seriál Volha a jeho reflexe, téma tradiční rodiny nebo hitlerizaci v podání poslance Jiřího Kobzy. Pestré to bude.
Polná: Jak Anežka přepsala dějiny
5. dubna 2023
Synagoga v Polné hostila 24. března setkání více než stovky posluchačů s podcastem Přepište dějiny. Téma bylo nasnadě – případ Anežky Hrůzové a Leopolda Hilsnera, ale hlavně role T. G. Masaryka v něm. Co o případu psaly dobové noviny? Kdo brojil proti Masarykovi? A kdo to vlastně vyhrál? V bonusu na Gazetisto a Herohero vám pak nabízíme sestřih debaty, ve které se většina otázek stále točila kolem polenského případu. A stejné téma také tento týden ve středu v Deníku N.
Bonus: Speciál prezidenti – Klement Gottwald
1.dubna 2023
Už čtvrtý prezident republiky byl komunista. Dokonce rovnou „první dělnický prezident.“ Jaké ale bylo prezidentství Klementa Gottwalda? Co všechno jej provázelo a co z toho dnes máme ještě v paměti? Jak moc se Gottwald na Hradě podílel na politice státu, nebo ji jen určoval a výkon moci už ležel v docela jiných rukou? Trvalo to jen pět let, ale stačilo to na desetiletí.
https://prepiste-dejiny.gazetis.to/bonus-special-prezidenti-klement-gottwald-14ab60Magnitogorsk na Vysočině
29. března 2023
Podcast Přepište dějiny vyjel zase po čase do regionů a přinášíme vám fascinující dějiny Žďáru nad Sázavou. Místo, které známe jako památku UNESCO na Zelené hoře je ale místem obrovské a strukturální změny mezi léty 1948 a 1960. Na zámku Kinských potkáme v roce 1938 lorda Runcimana na jeho misi, ale to zásadní se odehraje po druhé světové válce. Výstavba Žďárských strojíren a sléváren promění místo, které má v roce 1930 sotva čtyři tisíce obyvatel v centrum okresu, které má v 70. letech přes dvacet tisíc. Takový malý Magnitogorsk na Vysočině.
Odkazhttps://open.spotify.com/episode/0ysYhEtOrgAwyCBO6RHPL8?si=75e451d268654e08Bonus: Speciál prezidenti – Emil Hácha
24. března 2023
Třetí díl seriálu o prezidentech republiky nás zavede do druhé republiky, protektorátu i Slovenského státu. Jakou strategii měl pro své prezidentství Emil Hácha a jakou prezident Slovenského státu Tiso? Kdy mohl a snad i měl Hácha z funkce odejít a jak se pak s nimi vyrovnala poválečná republika?
https://prepiste-dejiny.gazetis.to/bonus-special-prezidenti-emil-hacha-a-jozef-tiso-149dcb herohero.co/prepistedejinyKriegel disident
22. března 2023
Posledních deset let Krieglova života vydalo i v již vydané knize Martina Gromana na pořádnou porci stránek. Takže jsme se rozhodli Krieglovým pozdním letům věnovat speciální díl. Dozvíte se, jak to měl s Chartou, s donašeči StB, s komunismem po vyloučení ze strany nebo třeba s pohřbem. V bonusové verzi na Gazetisto a HeroHero pak navíc z archivu Martina Gromana zazní unikátní nahrávky telefonních hovorů mezi disidentem Františkem Krieglem v Praze a exulantem Františkem Janouchem ve Stockholmu. A další díl na téma Kriegel už nebude, slibujeme.
Bonus: Speciál prezidenti – Edvard Beneš
17. března 2023
Druhý československý prezident to měl asi nejpestřejší. Prezidentem byl natřikrát – nástupce Masaryka, prezident v exilu, prezident vítěz nad nacismem a prezident otevírající dveře Stalinovi do Evropy. Na Hradě seděl dohromady šest let a přitom ovlivnil zemi jako málokterý z prezidentů. Prezident rozepnutý mezi Mnichov a Únor. Edvard Beneš.
https://prepiste-dejiny.gazetis.to/bonus-special-prezidenti-edvard-benes-4eae62120 let bez Riegra
15. března 2023
3. 3. 1903 zemřel „vůdce národa“ František Ladislav Rieger. Přitom v dnešní české politice už jeho odkaz přítomen není. Nebo ano? A stačí, že jeho busta stojí ve vestibulu poslanecké sněmovny? V bonusové části na Gazetistu a HeroHero zůstaneme u tématu národa také, ale jinak. Podíváme se na slovanské kořeny naší společnosti v podání Soni Pekové. Riegra pak samozřejmě najdete také v DeníkuN v dalším dílu našeho seriálu.
Bonus: Speciál prezidenti – TGM
10. března 2023
Od března do května přinášíme každý pátek našim předplatitelům bonus – seriál o našich prezidentech od TGM po Miloše Zemana. Tak začínáme „tatíčkem“.
https://prepiste-dejiny.gazetis.to/bonus-special-prezidenti-tgm-4ea53f https://herohero.co/prepistedejinyUčitel a žák na marách
8. března 2023
A taky Gottwalda. Začátek března roku 1953 přinesl v rychlém sledu dvě nečekaná úmrtí dvou diktátorů. Jak to tehdejší společnost prožívala? A jak se v Kremlu následovníci rvali o vedení? A je už tady někdy začátek konce stalinismu? V bonusu na Gazetistu a HeroHero se pak podíváme blíže na to, jak o těchto událostech psalo Rudé právo a kdo všechno nad rakví básnil. S téma dvou velkých pohřbů také tento týden v Deníku N.
Paměť v šachtách
1. března 2023
Existuje asi jen málo emotivnějších příběhů, než je příběh pražského ďáblického hřbitova, který se v posledních týdnech znovu objevil ve veřejném prostoru. A tak není od věci si říct, jaké naděje v tomto ohledu jsou realistické a jaké jsou nejspíš mimo. Sice se halasně volá „přece je tam nenecháme“, ale dál než za to zvolání to zatím nejde. V bonusu na Gazetistu a HeroHero tentokrát přehlídka aktuální tvorby Milana Rokytky, Ivo Budila nebo Jindřicha Rajchla a dalších znalců moderní historie.
Staré desky 4: Lidové milice
24. února 2023
Jako tečku za únorovým speciálem jsme pro předplatitele na Gazetistu a HeroHero zalovili ještě jednou ve starých deskách a poslechli si dvojalbum z roku 1978 ke 30 letům od února 1948 a vzniku Lidových milic. Jiřina Švorcová a Josef Větrovec oslavují Klementa Gottwalda, zní dobové nahrávky i pochody, staří milicionáři vzpomínají v pečlivě připravených vystoupeních. Mazec. Není divu, že ta deska byla nehraná.
Přinesl „jim“ únor štěstí?
22. února 2023
Kdo vlastně vyhrál v únoru 1948? Jistě komunisté. Ale všichni? A kteří vlastně? A přinesl únor svým vítězům štěstí? Vždyť desítky z těch, kteří v únoru 1948 slavili vítězství, sami skončili ve vězení, před soudem a dokonce na popravišti. Přinesl únor 1948 svým tvůrcům štěstí? V bonusu na Gazetistu a HeroHero pak probereme také skutečné vítěze a dojde i na jedno docela jiné výročí.
Kriegel patří k srpnu i únoru
15. února 2023
Nebýt v únoru 1948 lidí jako byl František Kriegel, nepotřebovali jsme v roce 1968 lidi jako byl František Kriegel. Něco na tom je, ale bylo to o dost složitější. A protože se blíží vydání knihy Martina Gromana Kriegel, je čas na jeden speciální díl o této postavě, se kterou posluchači Přepište dějiny už nějaký ten pátek žijí. Takže, jaký byl Kriegel před rokem 1968? V bonusové verzi na HeroHero a Gazetistu pak nejen probereme, proč vlastně v Moskvě v roce 1968 nepodepsal, ale celý díl podcastu jsme obohatili o archivní a unikátní vzpomínky pamětníků na Františka Kriegla. A samozřejmě Kriegel tento týden také v Deníku N.
Klement míří k únoru
8. února 2023
Masový vrah, alkoholik a syfilitik. A taky „první dělnický prezident“. Před 75 lety slavil vrchol své kariéry Klement Gottwald a možná nám dnes i z takto zásadního muže moderních dějin zůstala jen maska. Proč se mohl ochlasta a lhář stát diktátorem? Že by nějaké schopnosti? Bonus na HeroHero nebo Gazetistu pak rozvede zajímavý vztah Klementa Gottwalda a Jana Masaryka a téma Klema nebude chybět ani ve středečním Deníku N.
75 let od Února
1. února 2023
Vstupujeme do února, kdy se budou jistě připomínat události staré 75 let. Tedy dění kolem komunistického převzetí moci v roce 1948. A tak se Přepište dějiny zaměřilo tentokrát na dění, které k vládní krizi vedlo a v bonusové části se podporovatelé můžou těšit na samotné dny krize den po dni. Noví předplatitelé na Herohero pak dostanou ještě jednu odměnu navíc. Únorové téma nechybí samozřejmě ani v tradičním článku v Deníku N.
Crossover: Musí být prezident sexy?
25. ledna 2023
Lednový podcastový crossover mezi Hodinou dějepichu a Přepište dějiny nemohl mít jiné téma než prezidenty. Musí být prezident sexy? A proč TGM opustil ve 82 letech svoji milenku? Proč Beneš donutil svoji ženu, aby si změnila jméno? A jak vypadal sexuální život Gottwaldových? Více než hodina a půl zábavy a informací, které původně měly zůstat pod pokličkou. Záznam večera v pražském Rock Café nabízíme nejen jako podcast, ale také ve video verzi.
Staré desky 3: Nežná revolúcia
20. ledna 2023
Potřetí jsme se vrátili ke starým LP deskám s nahrávkami z let dávno i ne tak dávno minulých a tentokrát jsme sáhli po dvojalbu věnovaném listopadu 1989 na Slovensku. Sametová, tedy něžná revoluce byla na Slovensku přece jen jiná než v Čechách a přinášela nejen jiné hlasy, ale i témata.
Míru zdar
20. ledna 2023
Mírové hnutí, mírové úsilí, boj za mír, mírové přátelství, písně míru… Ne, to není aktuální kampaň Andreje Babiše na Hrad, ale pojmy z normalizace, k níž zaklínání se mírem patřilo skoro dennodenně. Už tehdy platilo, že kdo se zaklíná neustále mírem, straší vlastně válkou, a kdo straší, dělá to proto, aby se mu nekladl odpor. Prostě starý dobrý politicky zneužitý mír je tu zase s námi. A tak jsem se na něj podívali v bonusovém dílu mimo běžný rytmus podcastu Přepište dějiny. Protože někdy se některé věci prostě říct musí.
Rašínova smrt
18. ledna 2023
Před sto lety spáchal anarchokomunista Josef Šoupal atentát na ministra financí Aloise Rašína. O století později nám z celé dráhy tohoto politika zbývá právě jen tragický konec. Jaký ale byl a proč tak rozlítil tehdejší společnost, že útok na něj nebyl vlastně překvapením. V bonusu na Gazetistu a nově i na Herohero probereme, jak se dále odvíjely osudy Rašínovy rodiny. Téma Rašín samozřejmě nechybí ani v Deníku N.
Výsledky ankety Přepisovač roku 2022!
11. ledna 2023
Topolánek? Joch? Jermanová? Nebo snad Zahradníková? Ke komu poputuje knížka za ten nej výrok šermující dějinami za poslední rok? A protože je před námi první kolo prezidentské volby, v bonusu na Gazetistu jsme se tentokrát pořádně podívali na volby na Hrad v minulosti. A nebylo to zrovna pěkné pokoukání. Stejné téma pak na vás tento týden čeká také v Deníku N.
Bonus: Konference o národnostních literaturách
6. ledna 2023
Na počátku loňského prosince uvedlo duo Stehlík-Groman spolu s historikem Martinem Sekerou konferenci o národnostních menšinových literaturách v pražském Národním muzeu. A tak, pokud máte hodinku, můžete se přenést do sálu někdejšího Federálního shromáždění a poslechnout si záznam hovoru o tom, jakými peripetiemi procházely menšinové národnostní literatury v Čechách a Moravě v 19. a 20. století. A kdo je tu vlastně menšina?
varování: Tentokrát přinášíme záznam ze sálu, nikoli klasickou nahrávku, na jakou jste zvyklí. Ale obsah snad zvítězí nad formou.
První rok republiky
4. ledna 2023
Konec ekonomické transformace, nový předseda sociální demokracie, oslabený prezident, aféra bývalého agenta StB, vysoká inflace, debata o rozšíření NATO, ozbrojený střet v Rusku. I takový byl první rok samostatné České republiky. V bonusu na Gazetistu pak odpovědi na vaše otázky, třeba o novém pohádkovém Krakonošovi. A jako každou středu také v Deníku N.
Speciál: Smích v dějinách nebo dějiny k smíchu?
Před koncem roku je tu pro vás speciál na téma smíchu v dějinách. Sešli jsme se u jednoho stolu s Terezou Matějčkovou, Jakubem Končelíkem, Albertem Kubištou a Martinem Sekerou, abychom probrali humor a smích v dějinách. Jsou a mohou být dějiny k smíchu? A kdy jsme smích ukradli bohům? Dostane se jak na dějiny nejstarší, filosofii i 20. století.
Staré desky 2: A hrdý buď…
28. prosince 2022
Druhé setkání nad starými gramodeskami patří dvojalbu vzpomínek na odboj, SNP a pražské povstání roku 1945. Vyšlo v roce 1975 ke třicátému výročí osvobození, samozřejmě s náležitým ideologickým nátiskem. A tak je zřejmé, že o přepisování dějin tu zase nebude nouze. Kompletní výběr z této dvojdesky i s komentáři dua Stehlík-Groman najdete na Gazetistu.
Staré desky 1: Písně dělnické
21. prosince 2022
Dostali jsme od posluchače balík starých gramodesek. A tak si na Vánoce nějakou vložíme na gramofon a uvidíme, co z toho bude. První posezení je nad deskou dělnických písní z 20. a 30. let. Vyšla v roce 1961, a pak ještě několikrát. Tak schválně, jak moc se na ní přepisují dějiny první republiky. Kompletní výběr z této desky i s komentáři dua Stehlík-Groman najdete na Gazetistu.
Češi a kníže
14. prosince 2022
Karel Schwarzenberg slavil 85. narozeniny a sociální sítě se plnily nostalgií a starými dobrými časy, což neříká nic o oslavenci, ale o gratulantech. A tak jsme se na poměr Čechů a šlechty ve dvacátém století podívali trochu zblízka. V bonusu na Gazetistu vás pak čeká vyhlášení druhého ročníku o přepisovače roku — dostane se do finále Tomio Okamura, Mirek Topolánek, Jaroslava Jermanová nebo znovu Vlastimil Vondruška? A co takový Roman Joch? Hlasovat pak můžete do konce roku na našich sociálních sítích.
Mám, co jsem si zasloužil
7. prosince 2022
Tato slova pronesl před 70 lety Rudolf Slánský cestou na svou popravu. Řadit jej mezi oběti politických procesů padesátých let by ale bylo nepřesné. Narozdíl od mnoha jiných, šlo o klasickou ukázku rčení, že revoluce požírá své děti. V bonusu na Gazetistu dojde také na propagandu kolem Slánského v době zatčení a procesu a téma Slánský samozřejmě také tento týden v Deníku N.
Bonus: Rozhovor s Pavlem Kosatíkem
2. prosince 2022
Pavel Kosatík si před odjezdem do Zvolena popovídal s autory podcastu Přepište dějiny. A o čem jiném než o Slovensku a slovenských dějinách. V těch je už několik let Pavel Kosatík jako doma. Došlo na Husáka a Dubčeka, Štefánika i Hodžu. A hlavně na to, co nás spojuje, když už to není společný stát.
Crossover: Objevte svou fascinazi
30. listopadu 2022
V listopadu proběhla v pražském Rock Cafe dvě živá vystoupení – podcastové crossovery mezi Hodinou dějepichu a Přepište dějiny. Tématem obou večerů bylo, co je vlastně na nacistech tak přitažlivého, že je i tolik let po válce pořád vidíme v televizi, kinech, knížkách, ale dokonce i pornu. Jestli jste to do Rock Café nestihli, záznam jistě potěší. Tak dobrou zábavu.
Speciál: Devadesátky – Od OF k Opoziční smlouvě
25. listopadu 2022
Pouhých deset let stačilo, abychom se dostali od „Konec vlády jedné strany“ k „Děkujeme, odejděte.“ Paradoxní na tom je, že hlavními symboly deziluze z porevoluční politiky se staly výrazné tváře listopadu 1989 – Václav Klaus a Miloš Zeman. A Václav Havel se pak dokonce změnil v mluvčího nespokojených a rozčarovaných. To jsou paradoxy.
Zpátky do Evropy
23. listopadu 2022
Letos 17. listopadu vystoupili autoři podcastu Přepište dějiny na Národní třídě v rámci akce Korzo Národní. Řeč se točila o našem návratu do Evropy a hlavně o tom, jestli to nebyla jen iluze – jsme už skutečnými Evropany, byli jsme jimi vždycky, nebo to je nikdy nekončící proces, ale musí se na něm pracovat stále dál? A na evropskou notu také ve středu v Deníku N. A v pátek na Gazetistu poslední část série o devadesátkách.
Speciál: Devadesátky – Kupónovka
18. listopadu 2022
Pamatujete si, kdo byl v devadesátkách DIK? Držitel investičních kupónů. Takže majitel kupónové knížky. Většina z nich ale uvěřila, že vyměnit tisícovku za deset litrů je super investice. Třetí díl série o devadesátkách patří kupónové privatizaci a kostrbaté cestě Česka ke kapitalismu.
Mácha pragmatik
16. listopadu 2022
Listopad byl pro Karla Hynka Máchu osudový – narozeniny, svatba, vlastně pohřeb, všechno v jednom. Takže je super čas podívat se, jak jsme přepsali největšího českého romantika. A byl to vlastně romantik? V bonusu na Gazetistu odpovědi na vaše otázky a v Deníku N jako každou středu také článek – tentokrát samozřejmě máchovský.
Speciál: Devadesátky – Havel
11. listopadu 2022
Václav Havel do českého prezidentování po roce 1990 vnesl několik nových tradic a motivů, s nimiž se každý nástupce bude muset vyrovnat. Ať už to budou výkony jako zrušení Varšavské smlouvy, dělení republiky, vstup do EU a NATO nebo světové renomé, bude jen těžké jej dohánět. A bylo by to vůbec zdravé? Druhý díl série o devadesátkách patří Václavu Havlovi a jeho ne vždy ideální roli v této dekádě.
40 let bez Brežněva
9. listopadu 2022
Před čtyřiceti lety, 10. listopadu 1982, zemřel Leonid Iljič Brežněv. Jeho pohřeb byl pro mnoho občanů sovětských satelitů spojen s úsměvným i nadějným momentem pádu rakve do hrobu. Zbylo z tohoto vládce východního bloku víc než jen husté obočí a nechutné polibky na letišti? V bonusové části na Gazetistu po čase několik doporučených knížek z poslední doby a brežněvovské téma samozřejmě ve středu také v Deníku N
Plzeň mezi pivem, Bory a Škodovkou
2. listopadu 2022
Přepište dějiny tentokrát z živého vystoupení v Plzni, kde došlo na měnovou reformu roku 1953, osvobození americkou armádou, ale samozřejmě i na Bory nebo pivo. Plzeňským dějinám a jejich vlivu na dějiny české i světové se samozřejmě věnuje také pravidelný středeční článek v Deníku N a pro podporovatele na Gazetistu ještě hodina diskuse s plzeňským publikem, třeba o tom, jak jednomu z autorů volal plzeňský rodák Milan Knížák.
Vznik první rakouské republiky
26. října 2022
Týden před Československem vzniklo Německé Rakousko. Jak je to možné a co to bylo za stát? A žili v něm vlastně Němci nebo Rakušani? Téma první rakouské republiky najdete také ve středečním Deníku N a předplatitelé na Gazetistu se v pátek mohou těšit na sváteční bonus – rozhovor s Jiřím Padevětem.
Hlavní město Slezska
21. října 2022
Přepište dějiny tentokrát zastavily v Opavě a připomněly nejen místní rodáky, ale i fenomén dříve zásadního města, které časem o svůj význam tak trochu přišlo. Dílem odsunem Němců, dílem přesunem vlivu do průmyslové Ostravy. Ale Opavě to na kráse neubralo. Na Gazetistu navíc 40 minut diskuse s místními diváky na opavská i celospolečenská témata.
Banderova banda
19. října 2022
Když demonstrují fanoušci Ruska, padne dřív nebo později slovo banderovec. Kdo to ale byl, ti banderovci, kterých je prý dodnes plná Ukrajina? A komu vadili a proč? A kdo byl Bandera? Nemotáme se v tom jako nudle v bandě? V bonusu na Gazetistu pak navíc probereme komentář Ondřeje Slačálka k žertu s Královcem. A na téma banderovců se můžete těšit i v Deníku N.
Není anexe jako anexe
12. října 2022
Diktátor Putin vyhlásil anexi čtyř oblastí na východě Ukrajiny zrovna na výročí mnichovské konference roku 1938. A hned tu máme memy plné srovnání – Sudety jsou ukrajinské separatistické oblasti, Putin je Hitler atd. Bude to ale na porážku agresora stačit? V bonusu na Gazetistu pak samozřejmě neopomeneme ani anexi Královce hrdinnými Čechy a téma anexí najdete tento týden také v Deníku N.
Konec které éry?
5. října 2022
Se smrtí Alžběty II. se rozjelo lamentování nad tím, že skončila jedna velká éra, ten starý dobrý svět, jak jsme jej znali, který už nikdy nebude, jaký býval. Takže jaký býval a jaká éra to vlastně byla? A byla to nějaká éra? A proč tolik Čechů lkalo veřejně nad skonem cizí panovnice? Osobní pieta nebo veřejná hysterie? Na portálu Gazetisto pak v bonusu tentokrát otázky a odpovědi. A samozřejmě jako každou středu najdete Přepište dějiny taky v Deníku N.
Prostějovské přepisování
28. září 2022
Podcast Přepište dějiny po prázdninách vyrazil na svou road show a z několika jejích zastávek přinese také záznam. Tentokrát ze zastávky v Prostějově, kde dojde nejen na Jiřího Wolkera nebo Edmunda Husserla, ale třeba také na Ottu Wichterleho a jeho podíl na manifestu 2000 slov v roce 1968. Na portálu Gazetisto v bonusu pak nemůže chybět ani debata s prostějovským publikem.
Krátký proces
21. září 2022
Trochu se nám tu zase motají pojmy. Politický proces není totéž co proces s politikem. A kdybychom dnes sledovali s bývalým premiérem skutečně politický proces, netáhlo by se to měsíce a roky, jako se tento soud potáhne, ale byl by to krátký proces. Doslova. V bonusu na portálu Gazetistu dojde na politické procesy v naší moderní historii a pokračování seriálu Přepište dějiny najdete jako každou středu také v Deníku N.
Obrazy středověku v kině
18. září 2022
Autoři podcastu Přepište dějiny se vydali do kina a vzali s sebou odborníka na středověk Jakuba Izdného. A tak si jako bonus můžete poslechnout sestřih následné debaty natočené v kavárně pražského kina Lucerna. Debaty, která je spíš jakýmsi prvním dojmem, rozdýcháním a snahou utřídit myšlenky rozháněné více než dvě hodiny Žižkovým palcátem do všech koutů. Jaké obrazy středověku Petr Jákl staví do veřejného prostoru a proč zrovna tyto a zrovna takto? A co to má společného s Janem Žižkou? Plnou verzi najdete na Gazetistu a text na téma Žižka také ve středu v Deníku N.
Otec a syn
14. září 2022
Chtěli byste mít Masaryka za tatu? Profesora, nepřítele národa, poslance, emigranta, tatíčka, prezidenta? Jaké vztahy panovaly u Masaryků doma a jaké vztahy měly děti slavného otce s tatínkem? Kdy jindy se podívat na Masarykovy jako rodinu než 14. září, v den, kdy se Jan narodil a TGM zemřel. Delší verze hovoru na téma Masarykovi samozřejmě na Gazetistu a také v Deníku N.
Zemřel minerální tajemník
7. září 2022
Hodnocení Michaila Gorbačova se v okamžiku jeho smrti rozpadlo zase na dva hlavní proudy – jedni jej chválili za rozpad východního bloku, druzí jej za totéž proklínali. Proč ani u třicet let vysloužilého politika nedovedeme hledět na jeho dílo už s odstupem a racionálně? A co po Gorbym vlastně zůstane? V bonusu na Gazetistu pak dojde například na jeho ženu Raisu i na další témata. Téma Gorbačov samozřejmě také v Deníku N.
Padouch nebo hrdina?
31. srpna 2022
Vstoupit do tématu skupiny bratří Mašínů znamená rozřazení do skupin. Desítky let se nad ním sváří dva nesmiřitelné postoje – buď jsou Mašínové hrdinové protikomunistického odboje nebo vrazi v zásadě nevinných lidí. A protože se téma opět vynořilo ve veřejném prostoru, je načase se podívat, jak a kdo téma kdy přepisoval. V bonusu na Gazetistu pak zase odpovědi na otázky našich podporovatelů a v DeníkuN jako každou středu další díl našeho seriálu.
Kdo je tu fašista?
24. srpna 2022
Tak jsou tu zase fašisti a nacisti. Třeba Andrej Babiš je vidí běžně před svým obytňákem, podle Vladimíra Putina je jich plná Ukrajina i Evropská unie. Kdo ale je fašista a kdo nacista? Ideální příležitost promrskat si některá základní slovíčka. V bonusu na Gazetistu pak po čase zase odpovědi na otázky našich podporovatelů a v DeníkuN jako každou středu další díl našeho seriálu.
Stovka na zvonici
17. srpna 2022
Podcast Přepište dějiny má za sebou první stovku epizod. Oslavíme ji vystoupáním na věž pražského kostela sv. Havla se zvoníkem Ondřejem Boháčem, který mimo jiné stojí za projektem #9801. Připomíná stejný počet zvonů zrekvírovaných za protektorátu z českých a moravských zvonic, kostelů a radnic. Na konci srpna se navíc jako jejich připomínka rozezní nový zvon s váhou 9801.kg. A protože je to stá epizoda, tak ji celou nabízíme všem našim posluchačům a těšíme se do druhé stovky.
Třebíč: Všichni (po)zapomenutí rodáci
10. srpna 2022
Na dějiny často nahlížíme skrze osobnosti, což může být dramatické, emoční, ale také zrádné. Historický kontext se snadno zdrcne na kontext dané osoby a ještě navíc hrozí, že bude z dějiny časem nebo lidmi vypuzena. Několik takových případů slavných i zapomenutých rodáků probral podcast Přepište dějiny při svém vystoupení v Třebíči. V bonusu na portálu Gazetisto pak samozřejmě došlo na dotazy z publika a téma Třebíče a dějiny vnímaných skrze životní osudy rodáků nechybí ani v pravidelném seriálu v Deníku N.
Technokrat moci
3. srpna 2022
Osudy nejdéle sloužícího československého premiéra Lubomíra Štrougala zůstávají dnes trochu ve stínu postav jako Gustáv Husák nebo Miloš Jakeš. Štrougal se ale podílel nejen na normalizaci, ale i na dění v padesátých a šedesátých letech, přičemž dlouhodobá snaha o jeho potrestání vyznívá nakonec do prázdna. O tomto technokratovi moci opět nejen v našem podcastu, ale i v Deníku N.
V létě do muzea: Národní památník na Vítkově
27. července 2022
Národní památník na Vítkově je místo, jehož význam se hned několikrát změnil, až nakonec zůstává stát trochu stranou našeho dnešního vztahování se k tradicím státu a státnosti. Původní záměr zakladatelů se za desítky let vlastně dokonale rozplynul. Tématu Vítkova se samozřejmě věnuje také tradiční středeční díl seriálu Přepište dějiny v DeníkuN.
V létě do muzea: husitská pavéza i smazaný oltář
20. července 2022
Prázdninové procházky Národním muzeem a jeho historickými expozicemi pokračují. Tentokrát jsme přizvali historika Alberta Kubištu a prošli s ním expozici věnovanou husitství, reformaci a náboženským aspektům života v Čechách mezi Husem a Bílou horou. Chybět nebudou originální a až komiksové pavézy nebo ukázka dobového obrazoborectví. Kompletní verze tohoto setkání ke slyšení na portálu Gazetisto. Tématu dějin v expozicích Národního muzea se věnuje také středeční díl seriálu Přepište dějiny v DeníkuN. A za týden vyrazíme do památníku na Vítkově.
V létě do muzea: Fügnerův pes a Máchova lebka
13. července 2022
Někdo v létě jede do hor, někdo k moři, Přepište dějiny si vyrazily do muzea. První z našich prázdninových procházek zamíří do expozice dějin, konkrétně části 19. století v Národním muzeu a průvodcem bude historik Martin Sekera. Proč si zakladatel Sokola nechal vycpat svého psa, jak vypadala lebka Karla Hynka Máchy a co všechno můžete potkat na stole hojnosti vědeckého poznání mapujícím vědecké poznání od konce 16. století? A pokud by vám krátká procházka nestačila, na portálu Gazetisto najdete její o hodně delší verzi.
Národní mučedník a první komunista?
6. července 2022
Obraz Jana Husa se proměňoval a pragmaticky využíval už od 15. století. Ale až národní obrození a dvacáté století s ním skutečně zamávaly. Ze středověkého katolického kněze jsme už udělali mučedníka pro národ, sociálního reformátora i prvního komunistu. Jak se komu hodí. Stranou tak zůstal jeho boj za pravdu, asi se nehodil. V bonusu na portálu Gazetisto tentokrát dojde také na Husa ve filmu – raději Vávrův komiksový patos nebo Svobodovo hledačství a tápání?
Olomouc má tváří moc
29. června 2022
Olomouc jako centrum Moravy, církevní město, nebo univerzitní? A co ten orloj? Je to sorela nebo středověk? A jak s tím vším souvisí Krčmáňská aféra nebo takový Evžen Rošický. Podcast Přepište dějiny 15. června zastavil při svém putování po Česku právě v Olomouci. V bonusu na portálu Gazetisto pak jako obvykle zvídavé otázky olomouckého publika. V DeníkuN pak nemůže chybět jako každou středu seriál Přepište dějiny, tentokrát taky na téma Olomouc.
Fake news tu byly vždy
22. června 2022
Rituální pověra, mandelinka bramborová vysazená u nás imperialisty, Akce Neptun, Palachův studený oheň… Fake news nejsou žádná moderní vymoženost. Jaké jsme už zažili a proč jim pořád věříme? Podcast Přepište dějiny tentokrát vznikal na zahradě u grilu, ale témata probírá vyloženě vážná. V bonusu na portálu Gazetisto pak navíc mýty o Jaltě 1945, vysílačce Vltava v roce 1968, Atentát na kulturu, Svědectví od Seiny nebo o tom, jak Havel nezavřel slovenské zbrojovky. A jako každou středu na stejnou notu také článek v DeníkuN.
Bonus z vily Miroslava Zikmunda
17. června 2022
Přepište dějiny při své návštěvě ve Zlíně nemohly vynechat vilu Miroslava Zikmunda. Do jejích zákoutí nás vzala ředitelka nadačního fondu Zikmundova vila Magdaléna Hladká. Jak měl legendární cestovatel popsané pojistky? Proč si maloval plán zahrady? Kde spal Václav Havel? A měl Miroslav Zikmund stůl uspořádaný podle Leffinqwella nebo podle Bronštajna? pro naše posluchače dvanáctiminutová ochutnávka, pro podporovatele na Gazetistu celá procházka.
Zlín přepsaný na Gottwaldov
15. června 2022
Na konci května natáčel podcast Přepište dějiny svou zlínskou epizodu přímo v Komenského parku ve Zlíně v rámci Zlín film festivalu 2022. Byl Tomáš Baťa kapitalista nebo vybudoval sociální projekt? Mohl Jan Antonín jednat jinak? Jak místní brali poúnorové přejmenování města na Gottwaldov a jak se jim líbil film Botostroj? V bonusu na Gazetistu podporovatele čeká ještě diskuse, kterou s oběma autory podcastu a festivalovým publikem vedl Vladimír Kroc. Samozřejmě ani tentokrát nechybí článek na baťovské téma také ve středečním DeníkuN. A v pátek se ještě můžete těšit na další zlínský bonus – tentokrát z vily Miroslava Zikmunda.
Václav svatý přepsaný
8. června 2022
Přepište dějiny se tentokrát vydaly do Staré Boleslavi a přímo v bazilice sv. Václava natočily díl o tom, jak a kdo všechno v minulosti politicky využil, zneužil a překroutil odkaz svatého Václava. A známe vůbec tohoto světce? Nebo jsou to jen legendy, které si vždy naplníme svým obsahem? Na Gazetistu pak ještě můžete získat více než hodinový bonus, kde Martin Groman a Michal Stehlík odpovídají na otázky publika, a stále se dost točí kolem Václava a jeho tradice. A stejné téma jako obvykle také v DeníkuN.
Katyň se přepisovala od začátku
1 června 2022
Masakr polských důstojníků v Katyni v roce 1940 je dodnes symbolem překrucování a přepisování dějin a do současnosti komplikuje polsko-ruské vztahy. V bonusové části na Gazetistu navíc osudy spisovatele Kožíka a patologa Hájka, kteří do Katyně vyjeli na příkaz nacistů. A po zbytek života se s tím vyrovnávali. Stejné téma vás čeká samozřejmě také tento týden v DeníkuN.
Bonus: Rozhovor s Vojtěchem Kynclem o roce 1942
27. května 2022
Seriál věnovaný událostem roku 1942 uzavřeme bonusovým rozhovorem s historikem Vojtěchem Kynclem. Věnuje se období protektorátu a speciálně činnosti výsadku Silver A v Pardubicích a okolí, obci Ležáky nebo Lidicím. Úvod hovoru patřil ale historicky doložitelným okolnostem útoku na Reinharda Heydricha přesně před 80 lety. Byl v zatáčce s Gabčíkem a Kubišem také Valčík? A měl zrcátko? Kolik nacistů padlo při boji v kostele? Měli výsadkáři v Resslovce samopal? A proč kopali díru z krypty do kanalizace a kopali ji? Celý rozhovor pak najdete na Gazetistu.
Důsledky atentátu
25. května 2022
Odstranění Reinharda Heydricha dalo Edvardu Benešovi argument při jednání se spojenci o budoucím uspořádání poválečného Československa. Nešlo ale jen o zneplatnění Mnichova, budoucí hranice, ale třeba i o vysídlení Němců a také se ve stejné době otevřelo intenzivní jednání mezi naším západním exilem a Moskvou. Prostě čin dalekosáhlých důsledků. Pro podporovatele na Gazetistu k tomu bonus o československém politikovi německého původu Wenzelu Jakschovi a jeho roli v londýnském exilu v roce 1942. Důsledkům atentátu se tento týden věnuje také aktuální článek Přepište dějiny v Deníku N.
Kolaborant se vždy hodí
18. května 2022
Českým veřejným prostorem se i desítky let po válce vznáší pojem kolaborant. Sáhnou po něm s chutí všichni, zleva i zprava, protože funguje jako emoční nálepka, kterou označíme protivníka a nemusíme se vysilovat racionální argumentací. Jaké podoby ale měla česká kolaborace? Tomu se věnuje třetí část seriálu, kterým se v květnu Přepište dějiny vrací k roku 1942 a jeho kontextům. Pro podporovatele na Gazetistu ještě bonus o Emanuelu Moravcovi a tématu kolaborace se tento týden věnuje také aktuální článek Přepište dějiny v Deníku N.
Reinhard Heydrich nebyl jen vrah Čechů
11. května 2022
Když v září 1941 přijel Heydrich do Prahy, Češi jej vlastně neznali. Ale známe ho dnes? Víme, koho vlastně Gabčík s Kubišem zneškodnili? „Jen“ vraha českého národa nebo strůjce holocaustu, superšpiona, ředitele Interpolu a muže pro Třetí říši více než podstatného? O tom bude další díl seriálu o roku 1942 a v bonusu na platformě Gazetisto také odpovědi na zvědavé otázky. O Heydrichovi také aktuální článek Přepište dějiny v Deníku N.
Jiné jaro 1942
4. května 2022
Květnové oslavy 80 let od útoku na Reinharda Heydricha budou v květnu letošního roku masivně připomínány. V sérii čtyř dílů se tedy Přepište dějiny zaměří na různé aspekty roku 1942. V první části se podíváme na dění na západní, východní i africké frontě, i na roli Slováků nebo Rakušanů v dané době, tolik nepodobné té naší. V bonusu pro podporovatele na Gazetistu pak přiblížíme třeba plán na československo-polskou poválečnou konfederaci. Stejné válečné téma na vás čeká také v Deníku N.
Bonus: Cesta do Životic s Karin Lednickou
29. dubna 2022
Autorka bestselleru Šikmý kostel, Karin Lednická, vydala útlou knížku připomínající životickou tragédii z roku 1944. Ideální příležitost, aby se autoři podcastu Přepište dějiny vydali na místo činu a v památníku v Životicích o knize i dávných událostech hovořili přímo s autorkou. Karin Lednickou vyzvedli v Ostravě a cestou vznikl tento reportážní bonus – pozvánka k poslechu celého rozhovoru, který najdete na portálu Gazetisto.
S Ruskem v zádech
27. dubna 2022
Tento díl podcastu Přepište dějiny vznikl v autě na D1 cestou do Ostravy. Řeč se stočila k tomu, že s oblibou dnes srovnáváme svou desítky let starou zkušenost s brežněvovským Sovětským svazem s dnešním děním na Ukrajině. Putin přitom jen pokračuje ve svém roky zavedeném scénáři, který si postupně zkouší na mnoha sousedech. Čeho se tolik bojí a proč? Bonusová část na portálu Gazetisto pak kromě mnoha vyšinutých paralel dnešních dní nevynechá ani názory kardinála Duky a samozřejmě pokračuje také seriál v Deníku N.